Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdravotní turistika je nový hit, přijíždí kvůli ní stále víc cizinců

  13:47aktualizováno  13:47
Podstoupit různé medicínské zákroky, absolvovat doléčení či se jen zregenerovat v některém z pěti lázeňských míst mohou cizinci, kteří míří do Zlínského kraje. Nápad má potenciál, zdejší lékaře vyhledávají pacienti z celého světa.

Cizinci hojně využívají lékařské a lázeňské služby v Luhačovicích. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Z Austrálie, Anglie, Švýcarska nebo skandinávských zemí či států východní Evropy jezdí do Zlínského kraje pacienti specializovaných klinik a lázní. Na některých místech jde až o čtvrtinu klientely. A v budoucnu má jejich počet ještě narůstat.

Krajská hospodářská komora chce dosud roztříštěnou nabídku zdravotní turistiky uspořádat do několika balíků, spojit ji s turisticky atraktivními místy a pomoci s její propagací. Cílí především na východní trhy.

„Zdravotní turistika má velký potenciál, odlišuje se a dává něco navíc,“ uvedl výkonný ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek.

V nabídce bude pětice lázeňských míst, která ve Zlínském kraji jsou, krajské nemocnice a tři soukromé kliniky. Zahraniční klientelu si vybudovaly vlastními silami, což svědčí o mimořádné kvalitě zdravotní péče.

Prospěch z cizinců mají i navazující služby

Ročně podstoupí ve Zlínském kraji nějaký lékařský zákrok či lázeňskou léčbu několik tisíc cizinců. Například Klinika reprodukční medicíny má až třicetiprocentní podíl zahraničních klientů z mnoha států.

Zpočátku lákala hlavně lidi ze západních zemí, v poslední době se k nim přidává stále více zájemců z Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Ukrajiny a Běloruska.

„Medicína v České republice má výbornou pověst a ti lidé ve svých zemích tak kvalitní péči dostupnou nemají. Konkrétně v našem oboru patříme mezi nejúspěšnější na světě,“ reagoval ředitel Kliniky reprodukční medicíny David Rumpík. Přesto další propagaci vítá.

Pokud zdravotní turistka nabude na významu, budou z toho mít prospěch i hotely, restaurace, obchody, turistické cíle a další podniky v celém kraji.

Podstatou totiž je spojit lékařský zákrok například s doléčením či odpočinkem v lázních. Doprovod pacienta zase může strávit čas poznáváním památek, architektury, tradic nebo přírody.

Na takovém principu už funguje spolupráce Kliniky reprodukční medicíny a Lázní Luhačovice.

Příklad: na zákrok přijíždí pár, a protože žena tráví v nemocnici více času, její manžel může využít nabídku lázní. V blízkosti Zlína zůstávají až tři týdny.

Problémy s kvalitním ubytováním už nejsou

Dlouhodobě se zdrží také klienti luhačovické BCL clinic, která se specializuje na léčbu chronické boreliózy. I tady tvoří velkou část pacientů cizinci, aktuálně evidují lidi z 20 zemí.

„Chtějí vidět i něco jiného než kliniku, poznat místo, kde jsou. V tom jim můžeme vyjít vstříc,“ dodala Bohdana Konečná z Krajské hospodářské komory.

Ta připravila na téma zdravotní turistiky mezinárodní konferenci, na níž se zdejší lékařská pracoviště a lázně představí zástupcům několika zemí, ale i cestovních kanceláří.

„Ucelená propagace může pomoci povzbudit trh,“ zmínil šéf Oční kliniky Gemini Pavel Stodůlka.

Na jeho pracovišti sice pacienti zůstávají jen několik dnů, i oni ale mohou využít nabídku doléčení v lázních nebo se prostě po čase vrátit.

Cizince odrazovala slabší nabídka ubytování v kraji

Snaha zvát více zahraničních hostů do Zlínského kraje ještě před pár lety narážela na problém s odpovídající kvalitou ubytování. Najít se dalo prakticky jen v Luhačovicích.

Také proto před pár lety vybudovala Klinika reprodukční medicíny v sousedství svého sídla na Tomášově vlastní hotel. V současnosti je lůžek, která odpovídají nárokům cizinců, dostatek. Mimo jiné právě díky spojení klinik a lázní.

I ty jsou lákavé. Přestože už se smazal rozdíl v cenách, zájem zůstává.

„Už neplatí, že jsme pro cizince levnější, a proto k nám jezdí. Teď rozhoduje kvalita služeb,“ potvrdil Dědek.

Až 15 procent hostů luhačovických lázní je ze zahraničí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Dvanáctý ročník historického festivalu Veligrad 2017 (12. srpna 2017).
VIDEO: Jiná přilba? Vyměnit! Nadšenci do Velké Moravy bazírují na detailech

Jak žili, pracovali, jedli, bydleli nebo bojovali lidé v devátém století, vědí už jen historici a archeologové. Spolek Velkomoravané ale dávnou minulost...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.