Stát prozatím vydal olomouckému arcibiskupství ve Zlínském kraji méně než polovinu požadovaného majetku. Stále nevyřízená zůstává především žádost o navrácení zámku a vzácné Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži.
„Dodali jsme všechny materiály, o něž jsme byli dodatečně požádáni, ale oficiální stanovisko ke stavu žádosti jsme zatím nedostali,“ potvrdil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Kroměřížské památky, zapsané na prestižním seznamu UNESCO, spravuje Národní památkový ústav. Každoročně je navštíví desetitisíce turistů, navíc Květná zahrada má za sebou náročnou obnovu za stamiliony korun. Také proto se vyřízení žádosti táhne, i když výzvu k jejich vydání podalo arcibiskupství už předloni v prosinci.
„Kauza je rozsáhlá a komplikovaná, museli jsme prostudovat a posoudit stovky stran dokumentů. Z toho důvodu si netroufáme předvídat ani výsledek, ani termín rozhodnutí,“ sdělila za památkáře Simona Juračková.
Doposud se arcibiskupství díky restitucím podařilo ve Zlínském kraji získat čtyři tisíce hektarů lesů a asi 50 hektarů zemědělské půdy.
Církevní restituce ve Zlínském krajiDo současné doby vydal stát na území Zlínského kraje církvím a náboženským společnostem celkem 1 164 pozemků o celkové výměře 699 hektarů, 12 budov a staveb a 1 459 lesních pozemků o výměře 6 724 hektarů. Například olomoucké arcibiskupství získalo čtyři tisíce hektarů lesů a asi 50 hektarů zemědělské půdy. Jde namátkou o pozemky kolem Kroměříže, mezi Bystřicí pod Hostýnem a Rajnochovicemi a také kolem Velehradu. Nepředstavuje to ani polovinu celkového majetku. Mimo jiné stále čeká na vydání Arcibiskupského zámku v Kroměříži a tamních zahrad. |
Jde například o pozemky kolem Kroměříže, mezi Bystřicí pod Hostýnem a Rajnochovicemi a také kolem Velehradu. „Je to ale stále méně než polovina požadovaného majetku,“ potvrdil Gračka.
Komplikuje jim to život
Arcibiskupství proto není se zdlouhavým vypořádáváním restitucí spokojeno.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi totiž pevně stanovil jasné lhůty jak pro podání výzev, tak pro uzavření dohod o vydání majetku. Zatímco však církve ve stanovené lhůtě výzvy bez možnosti posunutí termínu předložily, příslušné úřady, které se restitucemi zabývají, podle církevních hodnostářů zákonné lhůty pro uzavření dohod nedodržují a výrazně je překračují.
„Chápeme sice, že proces je náročný a státní úřady jsou jím plně vytíženy, přesto nám nedodržení termínů a z nich vyplývající komplikace pro vytváření našich dlouhodobějších finančních plánů ztěžují život,“ doplnil Gračka.
K žalobě se však arcibiskupství prozatím uchylovat nechce.
Vyčkávají i menší církve
Kritika míří především na Státní pozemkový úřad. Právě tato instituce je v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi odpovědná za nevratné vydávání státního majetku.
„Z toho důvodu je kladen velký důraz na kvalitní prověření veškerých dohledatelných dokladů a údajů tak, aby rozhodnutí o vydání bylo jednoznačné a v souladu se zákonem. U některých výzev je tento proces obzvláště časově náročný,“ vysvětlila mluvčí úřadu Monika Machtová.
K žalobě zatím nesáhly ani další, menší církve, které o majetek v regionu usilují. Patří mezi ně například Opatství Staré Brno řádu svatého Augustina, které si nárokuje část takzvaného valašského Balatonu, vodní nádrže u Nového Hrozenkova.
Kromě toho chtějí augustiniáni získat zpět i desítky hektarů půdy a lesních pozemků v Novém Hrozenkově, Velkých Karlovicích a Halenkově. Ve věci restitucí však opatství s médii už nějakou dobu nekomunikuje.
Do současné doby vydal stát na území Zlínského kraje církvím a náboženským společnostem celkem 1 164 pozemků o celkové výměře 699 hektarů, 12 budov a staveb a 1 459 lesních pozemků o výměře 6 724 hektarů.
