Církvi se z komplexu kroměřížských památek, které jsou na seznamu UNESCO zapsané společně, vrátil jen zámek a přilehlá Podzámecká zahrada.
Květná zahrada zůstala státu s odůvodněním, že je historický areál provázán s novostavbami, které zaplatila Evropská unie, a s nimi není možné podle Národního památkového ústavu zahradu vydat ani novostavby nelze ze zahrady vyčlenit.
Z evropských fondů putovalo na obnovu zahrady včetně infrastruktury asi 230 milionů korun, vzniklo zde i Národní centrum zahradní kultury. Po dvouleté rekonstrukci se Květná zahrada veřejnosti zase otevřela v září 2014.
Už při dubnovém symbolickém převzetí zámku představitelé církve přiznali, že kvůli tomu žalobu na stát zvažují (více zde).
„Olomoucké arcibiskupství podalo žádost o přezkoumání vlastnictví Květné zahrady. Jsme přesvědčeni, že tento areál tvoří celek a funkční souvislost s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, a proto by i na ni se měly vztahovat restituční nároky olomouckého arcibiskupství. Chceme, aby tuto skutečnost prověřil nezávislý soud, a proto jsme tuto žalobu podali,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Žalobu ohledně vlastnictví jedné z nejvýznamnějších zahradních památek v celosvětovém měřítku podalo arcibiskupství již před dvěma měsíci, svůj krok však nezveřejnilo.
„Chceme, aby soud prověřil, zda tento nárok je, nebo není oprávněný. Funkční souvislost je podle našeho mínění zřejmá a zjevná a historicky vždy doložená. Chceme, aby soud posoudil, zda to tak není i dnes,“ doplnil Gračka.
Spor tak rozhodne kroměřížský okresní soud.
Církev přitom původně uvedla, že o vydání kroměřížského zámku a zahrad vůbec žádat nebude. Teprve později její představitelé změnili postoj (více zde).
10. prosince 2013 |
