Cesta vedoucí do obce Žítková v srdci Bílých Karpat.

Cesta vedoucí do obce Žítková v srdci Bílých Karpat. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Bílé Karpaty, kraj bohyní i vzácných orchidejí, jsou chráněné už 35 let

  • 1
Před 35 lety vznikla chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Nabízí lázeňskou atmosféru se stavbami Dušana Jurkoviče v Luhačovicích, zříceninu románského hradu Brumov, vzácné orchidejové louky na Valašsku a Slovácku nebo skanzen ve Strážnici. A hlavně podmanivou přírodu.

Moravsko-slovenské pomezí nabízí řadu atraktivních míst, kam se lidé rádi vracejí. Zároveň je ale třeba je chránit. Také proto existuje od 3. listopadu 1980 CHKO Bílé Karpaty. Zařazení na prestižní seznam pomáhá regionu zejména v posledních letech se získáváním státních i evropských peněz. Ty slouží k zachovávání unikátního krajinného rázu Bílých Karpat.

CHKO Bílé Karpaty

Vznik: 3. listopadu 1980

Rozloha: 746,6 kilometru čtverečního

Nejvyšší bod: Velká Javořina (970 metrů), další vrcholy: Velký Lopeník (911 metrů), Průklesy (836 metrů)

Památky a turistické cíle: větrný mlýn v Kuželově, novogotický zámek Nový Světlov v Bojkovicích, památky lidové architektury na Horňácku a Uherskobrodsku, zřícenina románského hradu v Brumově, skanzen ve Strážnici

Ocenění: od roku 1996 je součástí seznamu biosférických rezervací UNESCO

„Daří se nám čistit louky od náletových dřevin nebo udržovat mokřady. Také lidé, kteří na místní půdě hospodaří, mohou díky financím využívat ruční práci, a ne ničit některé lokality například vjížděním traktorů,“ popsala botanička CHKO Ivana Jongepierová.

Právě šetrné zemědělství přispívá k neobyčejnému rostlinnému i zvířecímu bohatství příhraniční oblasti. Zejména orchidejové louky na Valašskokloboucku nebo v okolí Malé Vrbky a Radějova jsou významné z celoevropského hlediska. Potvrzuje to i jejich zařazení na seznam biosférických rezervací UNESCO v roce 1996.

„Na loukách se vyskytují vzácné orchideje jako toříč čmelákovitý nebo střevíčník pantoflíček. Lesy jsou typické svými karpatskými bučinami, roste v nich i jedle bělokorá. Registrujeme také ojedinělý výskyt rysů, vlků a medvědů, letos máme potvrzený pohyb kočky divoké,“ vyjmenoval Miroslav Janík, předseda ZO ČSOP Kosenka z Valašských Klobouk.

Bílé Karpaty, které se rozkládají na území Zlínska, Uherskohradišťska a Hodonínska, jsou nesmírně pestré také z etnografického hlediska.

„Valašsko, Kopanice i Horňácko jsou oblasti se svébytnou tradiční kulturou. Každá z nich se výrazně liší v krojích, muzice, tancích i architektuře,“ nastínil etnograf Karel Pavlištík.

Bílé Karpaty jsou méně turiticky vytížené než Beskydy

Tamějšímu životu se věnuje řada umělců, kteří přímo z Bílých Karpat pocházeli nebo se do nich alespoň často vraceli. Patřili mezi ně malíř Joža Uprka, skladatel Leoš Janáček, pracemi o lidových zvycích a obyčejích proslul František Bartoš.

„Uprku na Horňácku navštívil dokonce slavný francouzský sochař Auguste Rodin,“ uvedl Pavlištík.

Dnes jsou Bílé Karpaty oblíbeným cílem turistů. Láká je právě ryzí příroda, zajímavé památky i velké folklorní události. Ať už jde o mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, Kopaničárské slavnosti ve Starém Hrozenkově nebo fašank ve Strání.

„Zásluhou jejich odlehlosti jezdí do Bílých Karpat spíše fajnšmekři. Ve srovnání s nedalekými Beskydy nejsou tolik vytěžované, nehrozí, že v nich narazíte na davy návštěvníků. Je dobře, že tu něco takového máme,“ ocenil Zdeněk Urbanovský z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Návštěvnosti pomáhá i publicita, která se strhla po vydání románu Kateřiny Tučkové o žítkovských bohyních.