Zbourat sýpku? To památkáři odmítají připustit. | foto: MěÚ Valašské Meziříčí

Cenná sýpka ve valašské Kelči chátrá, památkáři jsou proti bourání

  • 4
Obnažené cihlové zdivo, odloupaná omítka, vysklená okna a propadající se střecha. Historicky cenná barokní sýpka v centru valašské obce Kelč je v žalostném stavu. Radnice na její opravu nemá peníze, problematické je i její využití. Proti případné demolici se však staví památkáři.

„Na sýpku není radostný pohled,“ přiznal starosta Kelče Karel David.

Budově by alespoň dočasně pomohla především oprava střechy, kterou do ní zatéká. Sama o sobě by ale rekonstrukce přišla na zhruba čtyři miliony korun, cena za celkovou rekonstrukci sýpky se pak může vyšplhat na desítky milionů.

A to je pro město hodně. Radnice je připravena jednat i o případném odkupu památky, žádný zájemce ale nyní není.

Útroby budovy slouží jako sklad pro mobilní pódium a techniku. Jinou funkci pro sýpku město nenašlo a ani památkáři se tomu příliš nediví.

„Místnosti jsou nízké pouze 2,2 metru, je těžké pro ně najít využití,“ připustil referent památkové péče valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc. Radnice usilovala i o získání dotací na opravu, zatím ale úspěšná nebyla.

„Mohli bychom sice získat nějaké peníze od kraje, ale za 100 nebo 150 tisíc, na které jsme maximálně schopni dosáhnout, nepostavíme ani lešení. A opravit sýpku, aby nakonec zůstala vevnitř prázdná, je nesmysl,“ uvedl David.

Pro pořádání kulturních a společenských akcí je totiž ve městě k dispozici už kulturní dům, hasičský dům, místnosti na městském úřadě a další prostory.

„Ani ty ale zdaleka nejsou využity na sto procent,“ řekl starosta.

Od roku 2004 je sýpka kulturní památkou

S budovou měla před čtyřmi lety plány obecně prospěšná společnost Minerva z Valašského Meziříčí, která pomáhá lidem v tíživých životních.

Chtěla v ní zřídit malé muzeum, informační centrum a interaktivní výstavu. Ta měla návštěvníkům umožnit nahlédnout do života nevidomých. Společnost se ale s městem nedohodla.

Nabízí se i možnost sýpku zbourat. „Bylo by to nejjednodušší a nejlevnější řešení,“ je přesvědčen David.

O něčem takovém ale nechtějí památkáři ani slyšet. Mohutná, volně stojící dvoupatrová stavba, která je pozůstatkem někdejšího hospodářského dvora z druhé poloviny 18. století, totiž leží v městské památkové zóně. Navíc je od roku 2004 kulturní památkou.

„Památková ochrana sýpce zajišťuje, že se bourat nesmí. Leda by byla ze seznamu vyškrtnuta, což není pravděpodobné,“ dodal Zajíc.