Podle šéfa zlínských vodáren už není místní voda pátá nejdražší v Česku, v žebříčku jí patří "až" čtrnáctá příčka.

Podle šéfa zlínských vodáren už není místní voda pátá nejdražší v Česku, v žebříčku jí patří "až" čtrnáctá příčka. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Drahá voda na Zlínsku bude příští rok ještě dražší. Ale jen o inflaci

  • 4
Valná hromada VaK Zlín rozhodla o tom, že v roce 2014 vzroste cena vody na Zlínsku pouze o inflaci. Kolik přesně to bude, zatím není jasné. Míra inflace bude známá v září, kdy ji zveřejní Český statistický úřad.

Částka, kterou lidé na Zlínsku platí za vodu, zůstává jednou z nejvyšších v zemi a snese i srovnání s cenami světových metropolí. Aktuální cena je 84,1 korun za kubík vody. Přičemž v Brně je to skoro o 20 a v Praze o 10 korun méně.

"Držet cenu na stejné úrovni a nedovolit její zvýšení je v tuto chvíli to jediné, co můžeme dělat," uvedl náměstek primátora Aleš Dufek po posledním jednání valné hromady Vodovodů a kanalizací Zlín (VaK).

Cena vody

Jak voda zdražovala ve Zlíně a okolí

  • 2009: 62,97 Kč/m³
  • 2010: 71,16 Kč/m³
  • 2011: 73,15 Kč/m³
  • 2012: 83,28 Kč/m³
  • 2013: 84,01 Kč/m³

Cena vody jinde ve Zlínském kraji

  • Vsetínsko: 74,29 Kč/m³
  • Uherskohradišťsko: 71,41 Kč/m³
  • Kroměřížsko: 67,42 Kč/m³

Cena vody jinde v Česku

  • Praha: 74,35 Kč/m³
  • Ostrava: 71,66 Kč/m³
  • Brno: 67,61 Kč/m³

Pozn. Ceny jsou včetně DPH.

Na víc než pětihodinovém jednání se kromě ceny vody řešily i zisky VaK, které loni dosáhly 5,7 milionu korun. Společnost plánuje investice do kvality vody, třeba úpravy prameniště v Tlumačově.

"Rekonstrukce čistíren odpadních vod máme za sebou," uvedl předseda představenstva VaK Jaromír Šebík.

Zlínská voda už je "jen" čtrnáctá nejdražší

A dodal, že cena vody na Zlínsku sice neklesá, přesto se Zlín v žebříčku nejdražších měst propadá dolů.

"Už není mezi pěti nejdražšími, ale na čtrnáctém místě. V celé zemi totiž cena vody roste a poroste ještě víc," upozornil Šebík.

Kolem ceny vody na Zlínsku se nyní točí několik různých soudních sporů, které zdaleka nejsou u konce. Několik obcí v nich napadlo platnost valných hromad společnosti Vodovody a kanalizace z let 2003 a 2004, tedy z doby, kdy se firma dělila. V čele města tehdy stál současný poslanec za ODS Tomáš Úlehla.

Vodu od té doby lidem dodává Moravská vodárenská, která patří nadnárodní firmě Veolia Water, zatímco rozvody nebo třeba čistírny odpadních vod zůstaly ve správě VaK.

Veolii plynou vysoké platby za vodné a má povinnost řešit případné havárie na potrubí.

Smlouvu s Veolíí na 30 let může zrušit soud

Naproti tomu VaK mají jediný příjem z toho, že Veolii pronajímají zařízení a rozvody. Do těch ale musí investovat, udržovat je a rekonstruovat. To celé zajišťuje smlouva, která Veolii zaručuje pronájem na dlouhých třicet let. Momentálně za to platí ročně 110 milionů korun.

Příští rok zaplatí víc stejně jako lidé za vodu, tedy o inflaci. Její přesnou míru zveřejňuje Český statistický úřad vždy v září.

Pokud se podaří dosáhnout toho, že by soud prohlásil valné hromady za neplatné, mohla by pozbýt platnosti i kritizovaná nájemní smlouva.

Zda by to znamenalo, že půjde cena vody dolů, ale rozhodně není jisté. VaK už mají k dispozici verdikt Krajského soudu v Brně i Vrchního soudu v Olomouci, jenomže ty jdou proti sobě. Proto se společnost obrátila ještě na Nejvyšší soud.

Města a obce však tlačí na to, aby se VaK držely posledního rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který rozhodl, že valné hromady platné nebyly.

"VaK by měly infrastrukturu pronajímat za tržních podmínek a mít i podíl ze zisku Moravské vodárenské," uvedl už dříve želechovický starosta Michal Špendlík.