Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

Moravu už těžba plynu neohrožuje, Britové vzdali snahy a opouštějí zemi

  • 2
Plány na těžbu plynu z břidlicového podloží v Beskydech a části Hranicka definitivně končí. Pobočka britské společnosti Cuadrilla Morava, která za nimi stála, je v likvidaci a firma odchází ze země.

Je to téměř pět let, co do Beskyd přijeli zástupci britské těžařské společnosti Cuadrilla, aby prozkoumali zásoby takzvaného břidlicového plynu. Ačkoliv to zpočátku pro ně vypadalo slibně a první kolo povolování vyhráli, nyní Českou republiku opouštějí.

„Je to pro města a obce, které proti plánované těžbě protestovali, prakticky výhra,“ popsala situaci místostarostka Hranic Radka Ondriášová.

Pobočka Cuadrilla Morava je v likvidaci, informaci z obchodního rejstříku potvrdil i český zástupce firmy Stanislav Benada.

Kde na Valašsku chtěli Britové těžit plyn.

„Likvidace je dlouhodobý proces, proto s ní začali už nyní. I v jejím průběhu je však firma stále finančně i technicky připravená začít, tak to sdělila také ministerstvu životního prostředí,“ uvedl Benada.

Zásadní zvrat se ale čekat nedá, už proto, že těžbu odmítá současná vláda. V programovém prohlášení stojí: Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata ani pokračování průzkumu a následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky.

„Firma proto vyhodnotila, že když od roku 2010 nepadlo konečné rozhodnutí, teď už nepadne. Své aktivity přesune do jiné země,“ řekl Benada.

Z 99 obcí bylo 16 proti

Poslední slovo bude mít ministerstvo životního prostředí, kde nyní znovu probírají celý průběh vyřizování žádosti, odvolání a stížnosti obcí.

„Rozhodnutí vydáme koncem února,“ potvrdila Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.

Připomněla však závazek vlády a také to, že z 99 obcí, na jejichž území by průzkum zasahoval, bylo 16 proti.

„Přijde mi úsměvné, že ministerstvo, které tak bojuje proti těžbě uhlí, povolí těžbu břidlice,“ poukázal tehdy Vladimír Petružela, který vedl obec Hutisko-Solanec.

Spolu s Prostřední Bečvou, Jablůnkou, Mikulůvkou nebo obcí Huslenky jasně řekl, že je proti těžbě.

„Nevidíme v těžbě pro nás žádná pozitiva. Jsme jasně proti,“ řekla v roce 2011 také tehdejší hranická starostka, dnešní místostarostka, Radka Ondriášová.

Připomněla, že město se tehdy účastnilo i jednání na ministerstvu životního prostředí, kde deklarovalo své negativní stanovisko vůči těžbě. „Byli jsme i v kontaktu s firmou Cuadrilla, avšak v posledních několika letech už se neozvali,“ přiblížila.

O rizicích prý těžaři nemluvili

První zmínky o břidlicovém plynu, který měl Evropě přinést nezávislost na dodávkách plynu z Ruska, budily velké naděje.

Už v roce 2011, tedy rok po založení moravské pobočky Cuadrilly, vydalo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí o vzniku průzkumného území Meziříčí. Hledat se zde měla ložiska ropy a zemního plynu vázaná na břidlicová souvrství.

Proti tomu se však odvolaly obce a města, a když se v roce 2012 ještě rozhořely protesty proti podobnému průzkumu v Podkrkonoší, ministerstvo rozhodnutí stáhlo (více zde).

„Těžaři přijeli s moc pěknou vizualizací, varovali, že to bude hlučné a zabere to poměrně hodně místa. O tom, že by mohlo dojít k znečištění podzemních vod chemickými látkami, mlčeli,“ připomněl ekolog Milan Orálek.

V té době bylo o metodě jen málo informací.

„Žádali jsme o radu a vysvětlení rizik, ale marně,“ dodal tehdejší starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.

Zpočátku byl pro těžbu, dnes je rád, že nápad vzal za své.

„Po fiasku v Polsku, kde se ukázalo, že plynu je mnohem méně, než čekali, je to asi dobře,“ řekl Částečka.

V hustě osídleném Česku není na těžbu prostor?

Připomněl tak skutečnost, že polská břidličná ložiska nenaplnila odhady a američtí těžaři se postupně stahují ze země.

„Jsem přesvědčený, že u nás by průzkum dopadl ještě hůř. V České republice prostě nejsou vhodné geologické oblasti,“ uvedl výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.

Nápad od počátku kritizoval. „Navíc jsme hustě osídlená země, tady není prostor na těžbu. Je to ale můj odborný názor, nikoliv stanovisko svazu,“ dodal Ruml.

Poměrně pozitivně naopak vidí těžbu plynu z břidlic geolog Milan Geršl z Hranic, který nyní působí ve výzkumném týmu na Mendelově univerzitě v Brně. Problematikou břidlicového plynu se zabývá už šest let.

„Vždy říkám, že možnosti těžby nyní nemůžeme dobře posuzovat. Nejprve by musel proběhnout kvalitní a moderní průzkum. Často se čerpají informace z dat starých i přes čtyřicet let. Taková data a výsledky analýz ani archivní vzorky ale nemohou splňovat celý rozsah dnešních požadavků,“ podotkl Geršl.

Částka, na kterou britskou společnost vyšlo bezmála pětileté snažení, k dispozici není. Likvidační ale nebude.

„Větší škodu má Česká republika, protože ji těžba v budoucnu stejně nemine, a alespoň mohla vědět, jaké ty zásoby jsou,“ mínil Benada.

„Zvítězila skupina lidí, která podporuje jediného dovozce plynu do Evropy,“ dodal s odkazem na ruský Gazprom.