Pracovníky Povodí teď lidé častěji potkají například na Moravě, Dřevnici nebo Baťově kanále. Hledají zbytky kukuřice a okousané větve, podle kterých poznají, že v místě sídlí bobři. Ti v poslední době neokusují jen stromy, ale podhrabávají i hráze řek. Ohrožují tím nejen provoz na řece, ale i zemědělce a obce.
"Je to nový fenomén. Přijít na to až ve chvíli, kdy se hráz propadne a koryto bude plné, to by byl velký průšvih," varuje hejtman Stanislav Mišák. Dva případy jen z tohoto roku ale nejsou podobné situaci až tak vzdálené.
Před několika dny se například propadla ochranná hráz u Baťova kanálu nedaleko Veselí nad Moravou, na jaře zase bobři udělali díry do hráze u potoka v Topolné na Uherskohradišťsku. Už před lety přitom poškodili hráz na Baťově kanále, která se na jednom místě propadla.
Často se navíc stává, že dírami od bobrů se voda vylije na sousední pole a zatopí zemědělcům úrodu. Podobné situace mohou být podle odborníků velmi nebezpečné.
"Je to stejné jako u povodní. Obezřetní musíme být předtím, než se něco stane. Pak už bude pozdě," varuje Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.
Hledání nor je složité, zasypání navíc komplikuje ochrana bobrů
Provozovatelé přístavišť a půjčoven lodí mají zkušenosti s tím, že bobři okusují stromy okolo kanálu. Ale to je spíš estetický problém. Bártek varuje před potížemi mnohem zásadnějšími. Zvířata si totiž v hrázích dělají své nory. Hráz se tím naruší a může se propadnout. Pak hrozí, že provozovatelé budou muset činnost na kanále dočasně omezit.
"To by mělo fatální následky pro spoustu lidí, nehledě na škody na samotném kanále. Představte si, že máte zaplacený týden na hausbótu, chcete se plavit a najednou se někam nedostanete, protože se hráz propadla," vysvětlil Bártek. "Na celý Baťův kanál by to vrhlo špatné světlo, že slibujeme něco, co neplníme."
Odborníci se podobným potížím snaží zabránit. Řeky kontrolují pravidelně jednou za měsíc. Zjistit, jestli bobři narušili i hráz, ale není tak jednoduché. "Nory si dělají hluboko pod hladinou a jsou těžko odhalitelné," upozornila mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá.
Když už se podaří úkryt zvířete najít, nastává další problém. Dostat od úředníků výjimku, která je pro zásah podle zákona nutná. Podaří se to jen v několika málo případech. "Je to zásah do biotopu chráněného živočicha a jednání o výjimce jsou obvykle hodně komplikovaná," doplnila mluvčí.
Náročné opravy poškozených hrází stojí statisíce korun
Když už se podaří povolení získat, znamená to poměrně velký zásah. Musí se snížit hladina vody v řece, hráz rozebrat, navézt nová zemina a postupně je třeba ji hutnit.
Náklady na nápravu takové škody se pak pohybují ve statisících korun. Tam, kde k tomu dojde, navíc zmizí keře a stromy, které na místě dřív rostly, což není pro návštěvníky hezký pohled.
Podobného problému se obává starostka Topolné Hana Marášková. Nedávno místní přišli na to, že zvířata si udělala nory v hrázi u štěrkového jezera. "Pokud se zjistí, že se podhrabali do sousedního potoka, byl by to problém. Hráz by se mohla protrhnout a při velkých deštích by voda přetekla do obce," bojí se Marášková. Další řešení teď musí najít odborník.
Bobr evropský se na české území vrátil zhruba před dvaceti lety. Žije v rodinných skupinách a nepouští mezi sebe cizí jedince. Ochránci přírody mu dali přívlastek inženýr krajiny, protože zásadně mění její podobu. Jejich počet ale roste a kromě hlavních řek začíná obsazovat i vedlejší říčky. Podle zákona je vysoce chráněný.
