Ještě letos na jaře se baťovská zeď nedaleko centra Zlína vykláněla na chodník, padaly z ní cihly a drolila se omítka. Navíc ji "zdobila" díla sprejerů. Problém dočasně vyřešila až značka, jež zakazovala vstup na chodník.
Dnes už tudy můžou lidé opět chodit. A beze strachu, že je zraní cihla. Navíc Zlín získal důstojnou připomínku, která odkazuje na jeho zlaté časy, jež budou navždy spojené s příjmením Baťa.
Sto metrů dlouhá zeď, která dříve oddělovala město od továrny, je opravená. Možná přesněji: rozebraná a postavená znova. Ale původně.
"Chtěli jsme zachovat co nejvíc její autenticitu," uvedl Zbyněk Rozsypal, obchodní ředitel Kovárny Viva, která stěnu i pozemek pod ní vlastní. "Na dostavbu jsme použili identickou technologii a cihly z původní zdi, kterou dělníci rozebírali ručně," přiblížil.
Na vrcholu přes dva metry vysoké stěny jsou stejně jako v minulosti i střepy: opatření proti zlodějům. Kromě toho, že byla hranicí mezi dvěma světy (obytnou částí města a továrnou), plnila zeď i bezpečnostní funkci.
Zatím ji ale nezdobí v rámci zachování původnosti baťovská hesla, jež by tam rády viděly osobnosti, které před dvěma lety sepsaly petici za její záchranu.
Baťovská zeďPřes dva metry vysoká zeď vznikla ve 20. letech minulého století při budování fabriky. Oddělovala rušnou výrobní část města od klidné, kde byla zástavba obytných domů. Na zdi byla za časů Bati i po znárodnění podniku nejrůznější hesla. Po roce 1989 ale začala obuvnická výroba v areálu skomírat a zeď se na mnoha místech nevyhnula bourání. |
"Jsem nadšený, že se zeď povedlo opravit," neskrývá radost architekt a jeden z iniciátorů akce Ivan Bergmann. "Zatím je to ale jen ohrazení, které až s baťovskými hesly získá smysl," myslí si. Podle něj by zde mohla být také informační tabule, jež by vysvětlovala význam zdi.
"Novodobý Zlín si nemůže dovolit likvidovat vzpomínky na to, z čeho vznikl," je přesvědčený i spisovatel Antonín Bajaja.
Práce nebyly jednoduché
Podle osobností, mezi nimiž je vysokoškolský pedagog Petr Hlaváček či historik David Valůšek, by mohla stěnu zdobit kdysi slavná baťovská hesla: Buď práci čest!, Vesele vpřed anebo Šetřete slovy.
"Jako první bych dal: Buď práci čest! Protože právě díky pracovitosti místních lidí město vzniklo," připomněl Bajaja. Kovárna Viva ale s malováním hesel zatím váhá. Hledá ta pravá, obsahově i graficky.
"Víme, že lidé si tam hesla přejí. Je ale třeba vybrat taková, která by měla význam i pro současnost," uvažuje Rozsypal.
To podle něho třeba slogan Buď práci čest! splňuje. Upozorňuje ale i na to, že před stěnou dnes na rozdíl od skoro sto let staré minulosti stojí vzrostlé stromy, které budou nápis částečně clonit. A ztvárnění hesel nebude úplně levná záležitost. Kovárna Viva zatím do opravy zdi investovala 300 tisíc korun.
Nebylo to totiž nic jednoduchého. Už samotným úpravám předcházely pečlivé přípravy. Detailní průzkum ukázal, že v části původní zdi (úsek 20 metrů) chyběly stabilní základy, které během desítek let poškodily voda a mráz. Proto ji tady bylo třeba nejprve zpevnit.
Se zachováním části ohrazení souhlasila hlavní zlínská architektka Dagmar Nová. "Tak jako se dřív bouraly hradby, když se stará města postupně rozšiřovala, tak tady se v posledních letech bourala tovární zeď. A továrna se díky tomu už stala součástí města," uvedla před časem Nová.
