Baťův mrakodrap nabízí výhled na město.

Baťův mrakodrap nabízí výhled na město. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Baťovské památky: zavřeno, nebo většinou na objednávku

  • 23
Zlín, který je v povědomí lidí zapsán jako Baťovo město, zdaleka nevyužívá turistických možností, které má. I v této sezoně se do některých lákadel dostanou jen předem objednané skupiny, jiná jsou úplně nepřístupná.

Před Baťovým výtahem stojí skupinka čtyř dospělých a šesti dětí. Se zájmem nakukují dovnitř a podivují se nad strohým zařízením pojízdné pracovny šéfa obuvnického závodu. „Když tím ředitel jezdil, projedeme se taky?“ zajímají se děti.

Neprojedou, jízdu totiž nemají dopředu objednanou. Stejně tak si neprohlédnou interiéry Baťovy vily nebo unikátní zlínské ateliéry – budovy, jež by se mohly stát turistickými hity. Nedovědí se ani, kde stál rodný dům zakladatele světových závodů. Jedinou možností, kterou jim Zlín coby Baťovo rodiště nabízí, je expozice v muzeu a výhled z terasy mrakodrapu.

„Je to škoda, jsme zklamaní. Ocenili bychom, kdybychom se výtahem svezli, byla by to atrakce i pro děti. Nenapadlo nás, že by se to muselo objednávat,“ řekl Břetislav Káňa, který do Zlína přijel s rodinou a přáteli z Pardubicka jen na jednodenní výlet.

Výtahem se sveze jen ten, kdo si jízdu objedná dva dny předem v Muzeu jihovýchodní Moravy. Ale to zájemce najde na webových stránkách muzea, přímo u výtahu informace chybí.

„Dnes je to běžná praxe, že se prohlídka památek tohoto typu objednává dopředu. Většinou už s tím turisté počítají,“ upozornila Jolana Kopřiva Myslivcová, předsedkyně sekce památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří.

Se stejnou situací se návštěvníci setkají i tehdy, pokud by si chtěli prohlédnout interiéry Baťovy vily na Čepkově, jejíž vzhled a okolí formovali tak významní architekti, jakými byli Kotěra, Thomayer, Gahura nebo Karfík.

Rodný dům Bati nepřipomíná nic

„Prohlídku máme pro objednané skupiny minimálně 20 lidí, ideálně alespoň měsíc dopředu. Zájem návštěvníků by byl, ale není v našich kapacitních možnostech otevřít vilu více,“ uvedl Pavel Velev, ředitel Nadace Tomáše Bati, jež nyní ve vile sídlí.

Zlín ale nedokáže návštěvníkům nabídnout to základní – rodný domek člověka, jehož závody v době největšího rozkvětu zaměstnávaly desítky tisíc lidí po celém světě a který z malého městečka vytvořil tepající moderní město.

„Pokud se čelem postavíte k prosklené fasádě Městského divadla, domek stál v jeho levém rohu. Je škoda, že jej tam dnes nic nepřipomíná,“ myslí si zlínský historik Zdeněk Pokluda. „Určitě by se to dalo turisticky využít,“ je přesvědčena Myslivcová.

O Zlín i celý Zlínský kraj mají lidé zájem, počet turistů, kteří v něm přenocují, roste. Zatímco před dvěma lety v regionu přenocovalo zhruba milion a tři čtvrtě návštěvníků, loni jejich počet stoupl o více než 75 tisíc. Nejvíce z nich míří do zoo v Lešné.

„Baťovský Zlín a funkcionalistická architektura nebudou nikdy předmětem masového turismu. Vyhledávají je lidé s vyhraněným citem, vkusem. Nemyslím si, že by otevřená Baťova vila přilákala davy lidí,“ domnívá se ředitelka Centrály cestovního ruchu Dana Daňová.

Ve městě stále chybí důstojný památník. Na rekonstrukci Domu umění, z nějž se Památník Tomáše Bati má stát, je sice zpracována studie, ale chybí peníze.

Muzeum kromě Bati připomíná slavné filmaře a cestovatele

Připomenout osobnost geniálního muže, jehož podnikání zahrnovalo pětadvacet oborů, si tak lidé mohou jen v expozici Muzea jihovýchodní Moravy, jež se nachází v opravené tovární budově.

„Návštěvníci tuto možnost velmi oceňují. Líbí se jim, že na jednom místě získají ucelený obraz Zlína,“ poznamenala Daňová. Kromě vývoje obuvnictví a unikátní kolekce bot výstava připomíná i filmařský a cestovatelský odkaz města, který je spojený se jmény Karla Zemana, Hermíny Týrlové nebo legendární dvojice Hanzelka a Zikmund.

V budoucnu kromě opraveného Památníku Tomáše Bati by se turisté mohli dostat do zatím nepřístupných ateliérů na Kudlově, v nichž se plánuje multimediální expozice.

„I další projekty v areálu jsou koncipovány tak, aby se veřejnost mohla v budoucnu seznámit s bohatou zdejší historií,“ naznačil ředitel ateliérů Zdeněk Skaunic. Ze střechy 77 a půl metru vysokého mrakodrapu se zájemcům naskytne nevšední pohled na město, jež je poseto dalším unikátem – baťovskými domky.

Turisté se ale musí spokojit pouze s tímto „vnějším“ pohledem. Pokud by chtěli nahlédnout do expozice Muzea baťovského bydlení, mají smůlu. Dřevěné exponáty rozežírala dřevomorka a výstava je uzavřena. Více otevřít Baťův odkaz turistům by přivítal i zlínský primátor Miroslav Adámek.

„Málo využitý potenciál má bývalý průmyslový areál firmy Baťa, kde by jim industriální architekturu přiblížil průvodce,“ domnívá se Adámek.