Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praskající vozovka odkryla u zámku neporušený most z raného baroka

  17:57aktualizováno  17:57
Že je v konstrukci mostu přes vodní příkop u zámku v Holešově na Kroměřížsku ještě jeden, zastavěný, památkáři věděli. Podívat se na něj ale mohli teprve nedávno, když začal na mostě praskat povrch. Původní raně barokní most, který patří mezi nejstarší na Moravě, chce město zpřístupnit turistům.

Památkář Karel Bartošek ukazuje nalezený most z raného baroka, který patří mezi pět nejstarších na Moravě. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Na mostě se začala propadat vozovka, a když se část odkryla, zjistili jsme, že původní most je neporušený,“ uvedl památkář města Karel Bartošek.

Fotogalerie

Ačkoliv havárie vždy znamená nepříjemnosti, Holešovu možná naopak pomůže k další turistické atrakci. Původní most z raného baroka se zachovalou konstrukcí a dvěma oblouky je totiž jeden z pěti nejstarších mostů na Moravě.

„Musíme najít řešení, jak jej ukázat návštěvníkům a přitom zachovat vjezd do zámku,“ vysvětlil starosta Rudolf Seifert.

Původní, právě objevený most nechal postavit hrabě Jan z Rottalu, který se v roce 1652 pustil do přestavby gotického hradu v barokní zámek.

Archeologové objevili na zámku v Holešově i chodby podzemního labyrintu

Nejprve zachoval vchod z boku budovy od kostela svaté Anny, kudy se jezdívalo staletí předtím. Zhruba o deset let později se však rozhodl, že zámek otevře městu a vybudoval novou bránu otočenou k centru Holešova.

„Přenesl sem i původní kamenný portál,“ popsal Bartošek.

Most ovšem postavili jen na šířku brány. Takové rozměry stačily dvě století, potom ale po stranách brány přibyly vstupy pro pěší. Původní most proto zasypali a obestavěli ho novým a širším.

Zámek koupilo město, práce už vyšly na 300 milionů

Rozbourat vrchní rozpadající se most a chodit po původním už dnes možné není, provozu v zámku by totiž nestačil.

Jedním z řešení by bylo postavit kolem starého mostu novou konstrukci na pilířích. Návštěvníci by pak mohli sejít na dno příkopu a pod mostem projít až do podzemní místnosti před zámkem. Ta je dosud pro veřejnost nepřístupná.

Pochází z doby gotiky, jsou v ní zachovány typické klenby a je důkazem toho, že na místě holešovského zámku stával hrad. Podstatně by se tak prodloužil prohlídkový okruh.

Zámek v roce 2005 koupilo město a od té doby jej postupně rekonstruuje. Práce, které dosud vyšly zhruba na 300 milionů korun, se pomalu chýlí ke konci a ze zámku je kulturní centrum nejen Holešova.

Koncertovala zde Magdalena Kožená či Adam Plachetka, vystavovali tady obrazy Alfonse Muchy, Josefa Lady nebo Zdeňka Buriana.

Ačkoliv se nedochovalo zařízení zámku, fungují klasické prohlídkové okruhy a ročně zámkem projde na dvacet tisíc návštěvníků.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Stavební práce na Stadionu mládeže ve Zlíně pokračují.
Rekonstrukce Stadionu mládeže ve Zlíně vrcholí, opravy se dočká tribuna

Zlínský Stadion mládeže, který slouží především atletům či ragbistům a ve městě vyrostl v roce 1958, prochází rekonstrukcí. Město do něho investuje peníze už...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chybějí nám zaměstnanci, chceme Ukrajince, zní z firem

Firmy ze Zlínského kraje stále častěji shánějí zoufale chybějící pracovníky i v zahraničí. Od začátku roku požádaly přes Hospodářskou komoru o téměř 500 lidí z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.