Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Babiš slíbil zajistit peníze na opravu komunistické věznice v Hradišti

  16:27aktualizováno  16:27
Přetrvávající autentičnost bývalé věznice v Uherském Hradišti, kde komunističtí dozorci mučili vězně, šokovala ministra financí Andreje Babiše. Prohlásil to po prohlídce a slíbil, že zajistí peníze na rekonstrukci chátrajícího objektu, jeho část má být památníkem obětí komunismu.

Šéf hnutí ANO navštívil nechvalně proslulou stavbu v Uherském Hradišti v dopoledne s lidoveckým ministrem kultury Danielem Hermanem. A představili plán, aby zbytek areálu v centru města po rekonstrukci využívaly státní instituce v čele s okresním soudem, který věznici momentálně spravuje a opuštěné prostory využívá jako svůj archiv.

Fotogalerie

„Je hrůza, co se tady dělo za zvěrstva. Je neuvěřitelné, že to prováděli naši předci. Je velká škoda, že věznice tak dlouho chátrá a je potřeba, aby taková památka na hrůzný režim byla zachovaná pro další generace, protože lidé zapomínají, což není dobře,“ prohlásil po prohlídce Babiš.

Několikrát také zopakoval, že si před návštěvou nedokázal představit, jak autenticky bývalá věznice, která se za desítky let vůbec nezměnila, stále působí.

Historické milníky věznice

1880
Začínají první diskuse o vybudování justičního paláce s věznicí. Vedení města poskytuje pozemky a 40 tisíc zlatých. V roce 1897 stavebníci areál dokončují.

1920
Do věznice se dostávají první političní vězni, například účastníci tzv. hodonínské prosincové stávky.

1941
Za protektorátu jsou v celách vězněni odpůrci nacismu i čeští vlastenci. V roce 1941 se tady vystřídá na 800 lidí.

1945
Na půdě věznice se konají mimořádné lidové soudy, které trestají válečné zrádce, konfidenty a udavače z celé Moravy. Během dvou let se tady zpovídá 1 200 obžalovaných. Na nádvoří věznice zřízenci vykonají 39 poprav.

1948
Nejtemnější období. Velitelem věznice se stává vyšetřovatel Státní bezpečnosti Ludvík Hlavačka a spolu s Aloisem Grebeníčkem praktikují na politických vězních kruté mučení elektrickým proudem.

1960
Věznice končí. Soudní úředníci se stěhují do budovy okresního národního výboru. Část areálu slouží uměleckoprůmyslové škole.

1994
Město odprodává budovu věznice státu za symbolickou cenu.

1997
Soudkyně Radomíra Veselá zahajuje soudní řízení s Grebeníčkem a dalšími dvěma vyšetřovateli StB. Během šesti let Grebeníček ani jednou nedorazí do soudní síně. V roce 2003 umírá bez rozsudku.

2009
Poslanci projednávají zákon o bezúplatném převodu věznice zpět na město. Nejsou ale úspěšní a začíná se mluvit o veřejné dražbě.

2010
Místní zastupitelé nabízejí 16 milionů korun, z nichž polovinu by zaplatila nadace podnikatele Iva Valenty. Kvůli obavě z komercionalizace věznice vzniká spolek Memoria, který organizuje petici za její důstojné využití. Podepsalo ji 6 tisíc lidí.

2013
V rámci Dnů evropského dědictví se věznice poprvé otevírá veřejnosti (více zde). Ve stejném roce otevírá Slovácké muzeum první výstavu, která mapuje historii věznice (více zde).

2016
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán prohlásil budovu za nepotřebnou, ohradil se proti tomu okresní soud, který část budovu využívá jako sklad (více zde).

„Je velmi potřebné, aby toto místo bylo zachované. Dotýká se jej obrovská bolest našich předků a stále ještě jsou mezi námi lidé, kteří to zažili,“ uvedl Herman, jehož ministerstvo kultury má v části věznice spravovat plánovaný památník obětí komunismu.

Náklady? Dříve se mluvilo o 350 milionech i miliardě korun

Prvním krokem pro chystanou rekonstrukci věznice bude návrh dohody, který do týdne připraví ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.

V memorandu se mají její úřad, ministerstva financí i kultury, okresní soud i uherskohradišťská radnice a Zlínský kraj zavázat ke společnému postupu a navrhnout využití jednotlivých částí areálu.

Posloužit by mohly okresnímu soudu, úřadu práce, okresnímu archivu a případně i dalším úřadům.

Náklady na celou rekonstrukci má naznačit až detailnější objemová studie, která má vzniknout zhruba čtvrt roku poté, co všechny zúčastněné instituce memorandum podepíší.

Dříve z různých stran zněly cifry jako 350 milionů, půl miliardy až téměř miliarda korun.

Kraj s příslibem peněz váhá

Ministr financí Babiš však už teď tvrdí, že peníze na rekonstrukci každopádně sežene, protože si to bývalá věznice zaslouží.

Zároveň ale zdůrazňuje, že by podle něj bylo dobré, aby se kromě státu na proměně areálu finančně určitým způsobem podílelo i město a Zlínský kraj.

„Návštěv tady už dříve byla řada, ale z tohoto jednání mám konečně dobrý pocit. I když to vypadá, že je zde hodně majetkových a vztahových překážek, zdá se mi, že se vše dá vyřešit,“ prohlásil starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).

„Rekonstrukci věznice podporujeme, ale svých památkových objektů máme dost, další peníze Zlínský kraj nemá,“ tlumočil však stanovisko Zlínského kraje radní pro kulturu Ladislav Kryštof, jehož ČSSD regionu vládne spolu s komunisty a Stranou práv občanů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kniha Hana je třetím titulem valašskomeziříčské spisovatelky Aleny Mornštajnové.
Nový román Hana líčí příběh židovské dívky z Valašského Meziříčí

Román Hana popisuje silný příběh židovské rodiny, do jejíhož života zasáhla druhá světová válka, náhoda, osud. Jeho autorkou je Alena Mornštajnová z Valašského...  celý článek

Vojta Dyk a B-Side Band ve Znojmě
Letní filmová škola se blíží, nabídne koncerty i kino zdarma

Filmoví fanoušci z celé České republiky se pomalu chystají na jeden z největších tuzemských festivalů. V pátek 28. července se otevřou promítací sály v...  celý článek

Bojová ukázka přepadení vlaku na nádraží ve Valašských Kloboukách (22. července...
Ve Valašských Kloboukách se střetla „vojska“, předvedla přepadení vlaku

Vojska rakousko-uherské monarchie a ruského carství se střetla na nádraží ve Valašských Kloboukách. Členové spolku Jižní Valašsko s vydatnou pomocí kolegů z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.