Přáli si veřejné tábořiště a dostali ho. Zato na změně dopravy u ZŠ na sídlišti Luh se ještě pracuje, přece jen byla technicky náročnější.
Z deseti věcí, které loni definovali obyvatelé Vsetína jako ty, jež chtějí změnit či upravit, jsou v tuto chvíli čtyři hotové, jedna se dělat nebude a ostatní se řeší. Účet je to podstatný, protože radnice už vyhodnocuje letošní anketu, která přinese další desítku.
„Reakce lidí mě ohromně potěšila. Vzali to jako otevřenou věc, ne striktní hlasování o předem definovaných věcech,“ řekla místostarostka Simona Hlaváčová.
Díky tomu posílali i řadu dalších nápadů či podnětů. „Jde třeba o přerostlou zeleň, která se v některém místě dá vyřešit okamžitě. Jinde zase zjistíme, že to nejsou pozemky města, a hledáme varianty, co s tím,“ naznačila Hlaváčová.
Na veřejné setkání přišlo 120 lidí
Letošní anketě, která byla na městském webu přístupná měsíc a skončila v pátek, předcházelo zatím rekordní veřejné setkání. Přišlo na něj zhruba 120 lidí všech generací.
Třeba i student a muzikant, od něhož pochází návrh na vybudování venkovního amfiteátru. Jeho nápad - podložený slušnými argumenty - získal u ostatních podporu, a tak se mezi „top 10“ probojoval. V budoucnu by mohl nahradit starý altán v parku.
„120 lidí je velmi slušná účast, ne nepřekonatelná, ale nadprůměrná určitě,“ uvedla mluvčí Národní sítě zdravých měst Jitka Boušková.
Vsetín byl jedním z prvních měst, která o účast v síti zaštiťující ankety a řadu dalších akcí podporujících občanskou společnost, usilovala. Dnes jich je 130.
Pro anketu se vžil název „deset největších problémů“, který ale nevystihuje podstatu. Ve Vsetíně nejde o životně důležité věci či zásadní investice. Spíš popisuje věci, které obyvatelům zpříjemní každodenní život.
Letos mohli hlasovat pro zlepšení návaznosti veřejné dopravy, tedy vlaků, příměstských autobusů a MHD. Nebo pro zlepšení vybavení městských lázní, vznik tržnice či opravu jednoho z mostů přes Bečvu.
Jak zajistit jídlo ve školce, když kuchařka onemocní?
Popsali i obavy o budoucnost mateřinek a základních škol. Schází jim totiž provozní zaměstnanci, nejvíc kuchařky. V době minimální nezaměstnanosti jsou na trhu práce absolutně nedostatkové a město už muselo řešit krizovou situaci.
„V malých školkách je často jen jedna kuchařka, a když odejde nebo onemocní, řešilo se to krátkodobým záskokem. Jenže teď není koho oslovit,“ popsala Hlaváčová.
Jídlo nakonec dováželi ze Střední odborné školy Josefa Sousedíka. Protože se ale může situace kdykoliv opakovat, nakoupí město vlastní nádoby a vypracuje krizový plán, podle kterého by případný výpadek pokryla jiná městská škola. Bude to levnější než nákup obědů od střední školy zřizované krajem.
Podstatné je i zlepšení podmínek pro cyklisty, třeba další stojany.
Nebo navýšení peněz, které jdou do sociálních služeb. I to už radnice řeší. Neukrojí ale peníze z jiných oblastí, jen nabídne lepší servis organizacím, které se o seniory starají.
Díky tomu budou vědět, jaké dotace se chystají a za jakých podmínek, aby se na ně mohly kvalitně připravit. Do města tak poplynou dotační peníze.
Zlín řeší konkrétní problémy
Podobné ankety se ujaly i v dalších městech ve Zlínském kraji. Kroměříž dělá zvláštní veřejné setkání s žáky základních škol, středoškoláky i dospělými. V mladých lidech tím chce co nejdříve budovat zájem o občanskou společnost.
Naopak krajský Zlín se do anket pouští jen se zcela konkrétními dotazy. V minulosti se vedení města ptalo obyvatel, jak využít prostor po torzu na Jižních Svazích nebo co si počít se zámkem.
„Co lidi trápí, se radní dozvídají díky pravidelným veřejným debatám v místních částech. Z toho se vždy generují potřeby, změny a připomínky,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.
