Celkem v krajském kole přišlo téměř sedm set hlasů, vítězný rožnovský skanzen jich získal 211 a porazil tak Baťovu architekturu v kraji se 166 hlasy. Pomyslný bronz brala slovácká tradice Jízdy králů.
Ale pozor! Tím anketa nekončí. Valašské muzeum v přírodě postoupilo do celostátního finále a v celonárodní konkurenci bude potřebovat vaši podporu, ať už jste hlasovali pro jakýkoliv unikát Zlínského kraje.
Výsledky krajského hlasování najdete zde |
Celostátní klání začíná ve čtvrtek v poledne a skončí po týdnu - o půlnoci ve čtvrtek 19. června (více čtěte zde). Hlasování je tajné, výsledky se objeví až po skončení hlasování. Přidělit můžete jeden hlas.
Jaké unikátní turistické cíle Zlínského kraje jsme do ankety vybrali?
1 Pulčínské ledopády
Vždy na začátku roku začnou růst v malém kaňonu u Francovy Lhoty unikátní několikametrové barevné rampouchy.
"Krásně rostou a mění barvy. Začínají růst na začátku nového roku a na přelomu února a března bývají nejhezčí," říká starostka Francovy Lhoty Kateřina Trochtová.
Výzkum botaniků z Akademie věd ČR ukázal, že zbarvení pulčínských ledopádů způsobuje mikroskopická řasa žijící v ledu a sněhu.
Sněžné řasy byly pozorovány poprvé v roce 1947 ve Vysokých Tatrách. V Česku se vyskytují v Krkonoších a na Šumavě. Tam vytvářejí na sněhu krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa.
Zbarvení ale může být způsobené také chemicky - uvolňováním či rozpouštěním sloučenin z podloží (více zde).
2 Vysílač v Topolné
Dva 270 metrů vysoké stožáry patří mezi deset nejvyšších staveb v Česku. Stavební stroje najely do obce na Uherskohradišťsku roku 1950 a vysílací budova byla zprovozněna ve druhé polovině následujícího roku. Oficiálně byl vysílač spuštěn 20. února 1952, čemuž předcházely čtyři měsíce testovacího provozu.
Dvojice vysílačů vysokých 270 metrů je známou dominantou celého Slovácka. Vedle nich by se krčil i brněnský mrakodrap AZ Tower, se 111 metry nejvyšší budova v Česku.
Od začátku si na vysílači na dlouhé vlně 272 kHz (na nynějších 270 kHz přešla Topolná až od 1. října 1989) mohli posluchači naladit stanici Československo I, nyní zajišťuje dlouhovlnné vysílání Radiožurnálu.
Výběr umístění vysílačů nebyl náhodný. Ze strategického hlediska šlo o jasnou matematiku: délka území tehdejšího Československa děleno dvěma, rovná se Topolná, jež ležela přímo uprostřed.
Když vysílaly na plný výkon, pokrývaly téměř celou Evropu a signál dokonce naladili radioamatéři v USA. I přes plány na rušení bude nakonec Český rozhlas Topolnou využívat i nadále (více zde).
3 Šafrán v Lačnově
Jedním z neklamných znamení, že začíná jaro, je šafrán kvetoucí u obce Lačnov. V Česku se vyskytuje jen na pár místech, proto se na něj jezdí dívat i zájezdy turistů.
Šafrán ve valašské obci roste ve dvou lokalitách - u mateřské školy a na Sucháčkových pasekách, kde jich bývá až třicet tisíc kusů.
Utrhnout si jej však lidé nemohou, je to přísně chráněná rostlina, a tak by hrozila desetitisícová pokuta.
"Rostou hlavně na soukromých pozemcích, které pak vlastník nesmí orat, může trávu jen sekat. Jde o chráněná místa," podotkla starostka obce Marie Vlčková (více zde).
4 Baťova architektura
Na řadě míst Zlínského kraje je jasně patrný odkaz obuvníka a budovatele Tomáše Bati a jeho rodiny.
Na kraji někdejšího obřího obuvnického areálu v centru Zlína ční nad městem například někdejší správní budova firmy - Baťův mrakodrap. Unikátní stavba a jeden ze symbolů regionu, po dokončení v roce 1938 to byla se 77,5 metry jedna z nejvyšších budov v celé Evropě. Dosud funkční je pojízdná pracovna ve výtahu, budova slouží jako sídlo krajského úřadu (více zde).
Výraznou vzpomínkou na úspěšného podnikatele je také Baťův kanál. Vodní cesta dlouhá 52 kilometrů a vybudovaná v letech 1934 až 1938 sloužila k přepravě lignitu z dolu Tomáš v Ratíškovicích do elektrárny v Otrokovicích.
Baťův kanál
Na trase zůstává řada unikátních technických zařízení, například výklopník uhlí mezi Rohatcem a Sudoměřicemi nebo lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech. U každé plavební komory také dosud stojí "baťovský" domek pro obsluhu. Právě tyto domy jsou také typickou zástavbou ve Zlíně, Otrokovicích a Napajedlích.
Nyní Baťův kanál slouží k vodní turistice a velkou část jeho trasy také kopíruje oblíbená cyklostezka (více o Baťově kanálu čtěte zde).
5 Jízda králů
Starodávná slavnost, kterou dodnes pravidelně udržují lidé ve třech slováckých obcích: ve Vlčnově každý rok, v Kunovicích jednou za dva roky a v Hluku až po třech letech. Letos se termíny sešly a Jízda králů se koná na všech třech místech (reportáž z Kunovic čtěte zde).
Nově je slavnost zapsaná jako nehmotné kulturní dědictví na seznam UNESCO. Tradice připomíná legendu o králi Matyáši Korvínovi, který tudy utíkal v ženském přestrojení před Jiřím z Poděbrad.
6 Valašské muzeum v přírodě
Největší a nejnavštěvovanější český skanzen je v Rožnově pod Radhoštěm.
Muzeum v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Během celoročního provozu zde na návštěvníky čeká bohatý program a řada akcí, jež se inspirují folklórem, lidovými zvyky a tradičními řemesly (letošní program zde).
Dřevěné městečko v Rožnově (vlevo) a vyhořelý Libušín na Pustevnách (vpravo).
Skanzen se skládá ze čtyř areálů. Do Dřevěného městečka byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí, ve Valašské dědině je více než 70 typických valašských staveb včetně větrného mlýna a kovárny, Mlýnská dolina je přehlídkou funkčních technických staveb a ke skanzenu patří také ubytovny na Pustevnách od známého architekta Dušana Jurkoviče - Maměnka a nedávno vyhořelý Libušín (více o požáru čtěte zde).
