Drobná dřevěná stavba by podle některých mohla být inspirovaná návrhy architekta Dušana Jurkoviče. "Ale moc bych tomu nedával," upozornil památkář valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc. "Vyřezávané dřevěné altány se v té době stavěly celkem běžně, aniž by s nimi Jurkovič měl něco společného," dodal.
Kdy přesně altánek postavili, není jasné. Dohledat se dá jen to, že v roce 1913, kdy se zámecký pán Kinský dostal do finančních potíží, sepsal exekutor mimo další majetek i tenisový kurt, kuželkovou dráhu a altán. Ten totiž původně sloužil jako zázemí ke sportovištím.
ANKETA: Vyberte, které zmizelé stavby je nejvíc škoda |
Hned po druhé světové válce zámek i s parkem a altánem v něm připadl státu a v roce 1949 se do zámku nastěhovalo valašskomeziříčské muzeum, které tam sídlí dodnes. V části objektu byly zřízeny byty a mateřská škola.
Altán s vínově červenými trámy a zeleným vyřezávaným zábradlím začali místo znavených tenistů využívat muzikanti.
Za první republiky tam koncertovala posádková hudba, po válce se v něm konaly dětské dny a prvomájové oslavy, lidé v něm nacházeli úkryt před deštěm.
Stavbu ze stájových cihel, smrkového dřeva a šindelů však nechalo město zchátrat a v roce 1973 ji zbouralo.
V minulých letech radnice park kompletně zrekonstruovala a při té příležitosti se objevily i plány na obnovu altánu. V současnosti je hotový na papíře a vedení města shání peníze na jeho stavbu.
Nový altán má být prakticky přesnou kopií toho původního, autoři návrhu vycházeli z dobových fotografií.
