Je březen roku 1951 a před Velkým kinem ve Zlíně postávají dva chlapci. Čekají tady na svého otce. Když Albert Foldyna starší dorazil, šel s nimi na nedaleký úřad a pak odcestoval do Prahy. „Bylo to divné, protože měl dovolenou. Tehdy jsme ho viděli naposledy živého,“ vzpomíná dnes Albert Foldyna mladší.
Věznice Uherské Hradiště v letech 1949 - 1954
Zdroj: Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti Pozn. Případ Alberta Foldyny s řadou nejasností ukazuje, že čísla nemusí být konečná. |
Jeho otec skončil v komunistické věznici v Uherském Hradišti, kde zemřel dva měsíce poté v květnu 1951. Podle StB šlo o sebevraždu.
Porušené právo na spravedlivý proces
Foldyna mladší, jemuž je dnes 78 let, dostal v úterý u Ústavního soudu novou naději a může dál bojovat o očištění jména svého otce.
Ani po tak dlouhé době není jasné, z jakého trestného činu Státní bezpečnost Foldynu podezírala. Neexistuje žádný záznam o obvinění, obžalobě nebo trestu. Jméno tohoto muže dokonce nefiguruje ani v seznamech vězňů, kteří v hradišťské věznici zemřeli.
K dispozici jsou jen svazky StB, podle kterých Foldynu vyslýchali kvůli kolaborační skupině spolupracující s gestapem. Žádné obvinění proti němu ale nevznesli.
Justice tak nyní pracovala s omezeným množstvím důkazů. A právě tato skutečnost hrála velkou roli. Soudy totiž žádost o rehabilitaci zamítly proto, že Foldyna byl údajně stíhaný za skutky, které spáchal před 5. květnem 1945. Zákon o rehabilitacích ovšem ruší jen ty politické rozsudky z komunistické totality, které se týkaly až skutků po skončení druhé světové války.
Podle ústavního soudce Jana Musila ale nelze případ posuzovat takto formálně.
„Chápu, že důkazy jsou po takové době omezené, ale existují-li pochybnosti, je potřeba postupovat ve prospěch obviněné osoby. A to se nestalo, stal se přesný opak. Bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces,“ uvedl Musil.
Historik: Záznam chybí, to je výjimečný případO minulosti místní věznice nasbíral spoustu informací, případ Alberta Foldyny přesto historika Slováckého muzea Pavla Portla překvapil. Jak to, že o něm neexistují úřední záznamy? Je možné, že je později Státní bezpečnost vymazala? Jméno Alberta Foldyny není mezi oběťmi násilí v hradišťské věznici. Měl by se tam dostat? |
Foldyna mladší se domáhá soudní rehabilitace několik let. Neuspěl u krajského ani Vrchního soudu. Až nyní se kauza vrací zpět k brněnskému krajskému soudu.
„Otec byl čestný člověk, oblíbený, poctivý. Nebyl to žádný kolaborant. Chci dosáhnout očištění jeho jména,“ řekl Foldyna.
Jedna z nejkrutějších věznic
Jeho tatínek pracoval ve firmě Baťa v osobním oddělení jako referent. V březnu 1951 ho zadrželi estébáci. Šest týdnů rodina nevěděla, co se stalo, kde otec je a proč.
Teprve později se dozvěděli, že se nachází ve vazební věznici v Hradišti. Netušili ale proč. A nedozvěděli se to dodnes.
„Pátrali jsme, ale nešlo to zjistit. Viděli jsme ho až o dva měsíce později v rakvi,“ připomněl Foldyna, jemuž tehdy bylo 14 let.
V padesátých letech byla uherskohradišťská věznice jednou z nejkrutějších v zemi a proslula brutálními vyslýchacími metodami. Podle některých dokumentů byl Foldyna starší držený v cele sám, téměř pořád byl vyslýchaný a na výslechy chodil se zavázanýma očima.
„To by odpovídalo samotkám určeným pro politické vězně,“ naznačil historik Slováckého muzea Pavel Portl, který se zabývá temnou historií věznice.
