Sestry se tady starají o starší pacienty po operacích, pomáhají jim s doléčením a jednodušším návratem do domácího ošetřování. Na oddělení lůžek dlouhodobě nemocných ve zlínském Centru klinické gerontologie je jich však málo a uzavřít se muselo 37 ze 166 lůžek. O nemocné seniory se totiž nemá kdo postarat.
Chybí minimálně 12 sester a 8 sanitářů. Ke znovuotevření celého provozu se všemi lůžky ale potřebuje špitál dohromady 33 sester. V situaci, kdy právě tento personál marně hledají nemocnice po celé zemi, jde o zásadní problém.
„O pacienty je postaráno dobře, ale akutní lůžka jsou kvůli uzavření tohoto oddělení přetížená,“ sdělil ředitel Uherskohradišťské nemocnice a člen představenstva Baťovy nemocnice Petr Sládek.
„Neúměrně se prodlužuje doba, kdy na nich pacienti zůstávají, protože je nemáme kam přeložit a ještě je nemůžeme pustit domů,“ doplnil.
Žádost o výpomoc s finančním bonusem
Právě Sládek a jeho ekonomicko-provozní náměstek Vlastimil Vajdák vystřídali před týdnem odvolaného ředitele špitálu Pavla Calábka a dva členy představenstva. Největší krajskou nemocnici povedou dva měsíce, než na pozici předsedy představenstva nastoupí nový šéf Radomír Maráček (více zde).
„Uzavření oddělení má navíc dvě roviny – zdravotní a ekonomickou,“ zdůraznil Sládek.
Pokud se totiž lůžka dlouhodobě nemocných nestihnou otevřít do konce letošního roku, přijde špitál o 18 milionů korun, které by za obsazené oddělení dostal od pojišťovny.
V současné napjaté ekonomické situaci to není zanedbatelná částka. Podle aktuálních informací je pouze za leden nemocnice ve ztrátě 16 milionů korun a její loňské hospodaření podle všeho skončí také ztrátou.
Krizový management proto hodlá jednat rychle. Ideálně do několika týdnů chce otevřít aspoň 16 lůžek následné péče, a to s pomocí tří sester a úvazku na dva a půl sanitáře. Nejdříve osloví sestry z Baťovy nemocnice, jestli by v této krizové situaci nad rámec svých povinností vypomohly. Samozřejmě s bonusovým finančním příplatkem.
Scházejí i specialisté
Personálu ve Zlíně ale chybí víc. K tomu, aby všechna oddělení mohla fungovat bez nadměrných přesčasových hodin a časté výpomoci, schází 99 pracovníků.
„Jde to napříč profesemi. Do optimálního stavu potřebujeme sestry, zdravotnické záchranáře, radiologické asistenty, zdravotnické laboranty i sanitáře,“ vypočítal hejtman Jiří Čunek, který do funkce nastoupil loni na podzim a má zdravotnictví na starosti.
Končící ředitel zlínské nemocnice Calábek: Šéf, který mlčel |
Než se nemocnici podaří stavy doplnit, může to trvat roky. Už proto, že ve Zlíně v minulosti zřejmě chyběl zaměstnanecký motivační systém a nebyly jasně dané mzdové podmínky na jednotlivé profesní zařazení. Bývalé vedení v čele s Calábkem také zřejmě neřešilo problémy s chybějícím personálem tak aktivně, jak by si provoz největší krajské nemocnice zasloužil.
I situace, která skončila uzavřením oddělení lůžek následné péče, začala už v minulém roce. V srpnu musel Calábek kvůli mateřským dovoleným, nemocnosti sester i odchodům uzavřít prvních 21 lůžek. Dalších 16 se přidalo v únoru.
S aktuální změnou managementu by ale měla přijít i změna vnitřního fungování a řízení nemocnice.
„Dnes například dostali výpověď dohodou dva lidé, kteří byli za část chodu zodpovědní,“ informoval krajské zastupitele na pondělním zasedání Čunek.
Z vedení tak po Calábkovi odchází i jeho dlouholetý provozně-obchodní náměstek Roman Mádr a ekonomická náměstkyně Ladislava Martincová.
