Cílem pondělního jednání bylo vyjasnit postoj ruského vlastníka Uralského metalurgického kombinátu k Aircraft Industries (AI) v souvislosti s jeho údajnými záměry přesunout výrobu z moravských Kunovic do Ruska a vyjednat oboustranně přijatelné řešení současné komplikované situace.
„Jednali jsme o dvou okruzích témat: o okamžitých problémech, tedy o tom, proč byla vyhlášena stávková pohotovost a proč zaměstnanci nedostali vyplaceny všechny náležitosti, které jim firma slíbila v kolektivní smlouvě. A především o střednědobém výhledu firmy, tedy o tom, aby byla zachována výroba letadel v Kunovicích,“ uvedl po jednání ministr Mládek.
Kvůli nedostatku zakázek je nyní zhruba 200 zaměstnanců společnosti bez práce a pobírá 60 procent platu. „Brzy bude poptávka po 11 letadlech do Ruské federace. Problém je v tom, že ta letadla jsou již rozpracovaná a je zapotřebí dalších zakázek. Nejsem si jist, jestli to bude znamenat, že všech těch 200 lidí začne pracovat,“ doplnil Mládek. V závodu pracuje víc než 900 lidí.
Pozitivněji hodnotí vývoj situace prezident Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček, který se jednání také účastnil. „Hovořilo se o tom, že do plné zaměstnanosti by se mělo nabíhat od listopadu tohoto roku. Existují i náznaky, že by se zakázky měly v budoucnu zvýšit nejen pro ruský, ale i pro čínský trh. Pro nás je důležité, že bude zachována výroba a že bude zachována i střední škola, kde se připravují odborníci pro letecký průmysl,“ uvedl.
Problémy AI vznikly loni kvůli situaci v Rusku, kam posílá většinu strojů. Letadla z Kunovic na ruském trhu výrazně podražila kvůli propadu hodnoty rublu vůči dolaru. Loni firma do Ruska nedodala jediný stroj, celkem prodala jen čtyři letadla do Bangladéše a Alžírska. Letos dodala pět letadel, všechna do Ruska.
Kunovická společnost loni dokončila prototyp modernizovaného dopravního letounu L-410 NG (New Generation). Na jeho vývoji pracovala od roku 2010, sériová výroba byla plánována na příští rok. Letadla L-410 se ale brzy měla montovat také v Rusku, odkud pochází majitel AI UGMK Holding. Závod u Jekatěrinburgu však podle dřívějšího vyjádření vedení AI provoz kunovické továrny neměl ohrozit.
Kunovická společnost získala v minulosti desítky milionů korun pro svoji technologicky náročnou výrobu z Operačního programu na podporu podnikání a inovací. AI se v letošním roce potýkala s hrozbou insolvenčního řízení. Návrh podala 3. května společnost Aero Vodochody Aerospace. Pohledávky přihlásilo několik věřitelů, kterým ruský majitel AI UGMK Holding poté uhradil celkem víc než 60 milionů korun. Věřitelé vzali pohledávky zpět, stejně tak Aero Vodochody Aerospace insolvenční návrh. K řízení ale přistoupil právník Petr Bernátek, který převzal pohledávku vůči AI ve výši asi 23.000 korun. Firma ji zaplatila, Bernátek se přesto proti usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu odvolal. Věc řeší olomoucký vrchní soud.
AI měla loni tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží 844,7 milionu korun, oproti roku 2014 zhruba o 600 milionů nižší. V roce 2014 podle opravených údajů utržila 1,444 miliardy a vykázala ztrátu 515 000 Kč. Výroční zpráva za rok 2014 původně avizovala zisk 91,2 milionu korun. Loni se firma propadla do ztráty 46,4 milionu Kč. Jediným akcionářem AI je ruská společnost UGMK Holding z uralského města Verchňaja Pyšma.
