Velké oči ani ne dvouměsíčních telat bedlivě sledují zoologa Michala Ptáčka. Dobře vědí, že černé vědro v jeho ruce znamená krmení, a proto je teď v poporodních boxech pěkně živo.
Na Ekofarmě Javorník ve Štítné nad Vláří je umístili po okrajích stájí pro dvě stovky dojnic. Vyrůstají v nich mláďata od narození do osmi týdnů. Z místnosti určené k dojení přímo k nim vedou trubky, kterými proudí mléko pro telata. Jeho další část sami zpracují, přebytek prodávají velké mlékárně.
Stejně to funguje s obilím. Javorník ve velkém pěstuje pšenici špaldu, z části peče ve vlastní pekárně, kromě toho si vyrábějí krmné směsi pro dobytek. Díky tomu dokážou uhlídat a garantovat bio kvalitu svého mléka a výrobků z něj.
„Označení bio neznamená, že se hnojí v noci, jak se někdy říká. Jsme pod neustálou kontrolou,“ upozornil šéf společnosti Josef Tománek.
Co on sám považuje za biozemědělství? „Hospodaření šetrné k přírodě. Nutný je souběh rostlinné a živočišné výroby. Krmivo roste na poli, které se zase hnojí chlévskou mrvou a močůvkou,“ vysvětluje.
Hospodařit v souladu s přírodou je pro něj přirozené a byl to hlavně on, kdo takový model v Javorníku prosadil.
„Vlastně mi za to kolegové pořád nadávají,“ směje se Tománek.
Ekologické hospodaření je technicky náročnější, třeba proto, že zdejší pole nejsou lány, které se táhnou až za obzor. Přerušují je řady stromů, dělí je louky. To ovšem znamená, že půda se méně vyčerpává a ornici nesplachuje déšť.
Návštěvníci regionu zase mají hezčí výhled do krajiny. Ale pro zemědělce je to především složitější práce.
„Všichni tady přeci žijeme, nemůžeme z přírody jen brát,“ krčí rameny Tománek.
Oceněný hermelín i tvaroh
Nic nového tady k vymýšlení není, postupy jsou generacemi vyzkoušené a vychází se z nich. Plevel se nestříká chemií. Když se pole správně osévají a plodiny se střídají, ničí plevel samy.
Výstupy v bio kvalitě jdou s takovým přístupem ruku v ruce, Javorník nabízí třeba bio mléko, ovocný zákys, čerstvé i zrající sýry, tvaroh a jako jediný v republice taky hermelín. Za ten loni sklidil ocenění Česká biopotravina, kterou vyhlašuje Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio. Vyhráli přesto, že mlékárna byla tehdy v provozu pouhých pár měsíců.
Letos zase zdejší tvaroh bodoval v soutěži Regionální potravina Zlínského kraje.
Podobná ocenění mají u zákazníků váhu.
„Prodej se prakticky okamžitě zvedl o dvě třetiny,“ potvrdila vedoucí mlékárny Marta Buzašová.
Pekárna má takových výrobků pět, poslední z nich, Perlu Zlínska, získal loni špaldový ovocný košíček.
Před osmi lety přitom stáli před rozhodnutím, co dál. Ničily je nízké výkupní ceny mléka a celý areál bývalého JZD potřeboval opravit. Provoz mohl skončit. Namísto toho investovali 40 milionů do přestavby jednotlivých budov a začali jinak.
Mléko, pálenice, dřevo i sirné svíce
Dnes farma produkuje ročně 800 tisíc litrů mléka, nabízí pěstitelskou pálenici, ale taky úplně jiná odvětví – agroturistiku, výrobu eurooken nebo zpracování dřeva.
Zůstala i tradiční výroba sirných svící. I tady je Javorník jediným producentem v zemi a svíce dělá nepřetržitě už od roku 1960. Dnes ale málokdo ví, že to je přírodní prostředek k dezinfekci sklepů nebo třeba sudů na víno.
„Díky tomu všemu můžeme mít stálé zaměstnance, a ne je využívat jen na sezonní práce,“ podotkl Tománek.
Práci dává společnost třem stovkám lidí. Pokud nejsou potřeba v zemědělství, mají uplatnění v jiném oboru. Získat kvalifikované pracovníky je ale problém. Chleba tady peče třeba absolvent strojní průmyslovky, ze tří pekařů není vyučený v oboru ani jeden. Podobně jsou na tom v mlékárně.
„Podstatné je, že ti lidé chtějí pracovat, profesi je musíme naučit,“ potvrdila vedoucí pekárny Zuzana Barboříková.
Když se to všechno sečte, dělá to z Ekofarmy Javorník Nejlepšího sedláka roku, což je další celorepublikové ocenění.
„V rámci země jiná taková farma co do velikosti, kvality a šíře sortimentu není. Nemají konkurenci,“ potvrdila manažerka Pro-Bio Kateřina Urbánková.
