Když rybáři vysadili do rybníčku ve Vsetíně padesát malých línů, věřili, že při slovení pro jejich přesazení vytáhnou z vody zhruba stejný počet. Čekalo je ale nemilé překvapení. V síti se vrtěly pouze dvě rybky.
Důvod? Rybáři mají jasno: všechny ostatní sežraly vydry říční, které jsou jejich úhlavním nepřítelem. Chráněný tvor se podle nich stále množí a má velkou spotřebu ryb. Plení chovné tekoucí i stojaté vody, aniž by se proti němu dalo zakročit.
„Jakmile vysazený plůdek trochu vyroste, vydra po něm jde. Likviduje hlavně pstruhy, ale i další druhy ryb. Je to smutné,“ posteskl si předseda vsetínské organizace Českého rybářského svazu Josef Tymrák.
„Při slovech máme tristní výsledky. Tam, kde bývalo mnoho ryb, nejsou skoro žádné. A hlavně kvůli vydře,“ doplnil.
Škody způsobené vydrou rybářům nikdo neproplatí
„Nejhorší je to na pstruhových revírech v horních částech toků, ty jsou decimované totálně,“ přidal se šéf zlínského svazu rybářů Michael Javora.
Dříve každý rok slovili zhruba 10 tisíc ryb, letos to ale bylo jen 900.
„Někde je to způsobené i suchem, ale většina škod jde za vydrou,“ nepochybuje Javora.
Bez umělého vysazení by přitom v horních tocích řek a potoků pstruzi dávno nebyli. Ročně tam zlínští rybáři vysadí přes deset tisíc jeho plodů. Přežije jich však jen malá část.
„Vydra je predátor, a když vysazujeme ryby, tak ho vlastně krmíme,“ shrnul Javora.
Rybáři počítají i finanční ztráty, které se šplhají do desítek tisíc korun. Jen za plůdky ryb na Vsetínsku utratí ročně 100 až 120 tisíc korun. Musejí také platit brigádníky při vysazování i slovení.
„A škody způsobené vydrou nám nikdo nezaplatí,“ upozornil Tymrák.
Pokud je vydra přemnožená, dá se uvažovat o redukci populace
Ochránci přírody jsou v hodnocení situace zdrženlivější. Podle nich rybáři nemají důkazy o tom, že jim škody působí hlavně vydra říční. Tvrdí, že její trus, stopy a ožrané ryby dostatečně nesvědčí o jejich počtu.
„Je třeba mít biologický průzkum, který zpracuje odborník. To je oficiální podklad,“ podotkl ekolog a zoolog Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.
„Podle mě ale tak masivní škody vydra nepáchá. Není zase tak rozšířená,“ nastínil.
Pokud by však průzkum ukázal, že je vydra přemnožená, pak by se podle něho dalo uvažovat o částečné redukci její populace, tak jako v případě kormoránů, kteří se v omezeném množství začali střílet.
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že stav populace vydry říční i škody, které způsobí, monitoruje.
„Nejvíce problematické jsou oblasti s koncentrací menších hospodářsky využívaných vodních ploch, například na Vysočině – a zejména v podhorských oblastech,“ konstatovala Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. „Vydra patří mezi zákonem chráněné druhy. Ve výjimečných případech za zákonem definovaných podmínek lze ale udělit výjimku,“ doplnila.
Spor o průzkum: zaplatí jej rybáři, nebo ochranáři?
Rybáři ovšem na biologický posudek nechtějí dát peníze, protože žijí jen z příspěvků členů, z nichž musejí platit právě i vysázení ryb.
„Průzkum by měli zajistit ochranáři,“ naznačil Javora.
Rybáři si navíc myslí, že vydry byly vysazené uměle, čemuž podle Tymráka nasvědčuje to, že nejsou plaché a člověka se nebojí. „Proto jsou vidět i přímo ve městě, nebo plavou pár metrů od vás,“ vysvětlil.
Hladového vodního savce od rybích hodů neodradí ani oplocení z ohradníků pod napětím.
Podle Tymráka jsou na Vsetínsku pořád ještě potoky, které vydry nenašly, postupně jich ovšem ubývá s tím, jak se rozmnožují.
