Loni se po Baťově kanále plavilo osmdesát tisíc lidí a letos by to mohlo být díky novinkám ještě víc, což těší i města podél jeho toku. A daleko atraktivnější se vodní cesta stane, až nebude končit v Otrokovicích, ale povede do Kroměříže, která je historickou perlou regionu.
K tomu je však potřeba na Bělovském jezu na řece Moravě u Otrokovic vybudovat plavební komoru, jíž by lodě proplouvaly. Povolení k tomu se ale k nelibosti milovníků lodí i starostů měst komplikuje.
Ministerstvo životního prostředí stanovilo podmínku, jež je podle Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem, nesplnitelná.
„Nejde o to, že bychom požadavek nechtěli splnit, ale že i podle odborných posudků, které máme, to v tomto případě nejde. Je to pouze teorie, podmínka stanovená od stolu,“ řekl mluvčí Ředitelství vodních cest ČR Jan Bukovský.
Stavební úřad žádost zamítl
Ministerstvo chce, aby v Širokém potoce, který se vlévá u jezu do Moravy, nebyly trubky a mohly jím plavat ryby.
Tomu však podle Bukovského nejde vyhovět jednoduše proto, že je prakticky vyschlý a voda jím teče jen při vydatnějších deštích. Navíc vede pod povrchem, tudíž jeho koryto musí být v betonových skružích.
„Podmínka zajistit funkční rybí přechod je součástí závazného stanoviska,“ potvrdila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Podmínka je také součástí závěru řízení EIA, v němž se posuzuje dopad stavby na životní prostředí.
Podle Roubíčkové o ní investor ví už pět let a zatím se proti ní neozval a nedoložil žádný posudek.
„Pokud by se prokázalo, že je podmínka nerealizovatelná, může se vypustit,“ připustila mluvčí.
Bukovský reagoval, že neexistují právní možnosti, jak podmínky v závěrech řízení EIA rozporovat, a nezbývalo tudíž nic jiného než čekat na územní řízení, které před pár dny skončilo.
Otrokovický stavební úřad žádost o územní rozhodnutí na plavební komoru na Bělovském jezu zamítl. Důvod? Zmíněná podmínka ministerstva, která se týkala Širokého potoka.
„Byl to jediný důvod,“ potvrdil šéf stavebního úřadu Dalibor Novotný. „Po odvolání Ředitelství vodních cest věc řeší krajský úřad,“ přiblížil.
Města: Je to špatná zpráva
Ředitelství přitom chtělo mít územní rozhodnutí už loni, aby do dvou let mohlo začít plavební komoru za 180 milionů korun stavět. Teď se plány zase zpožďují, když předtím měly výhrady ekologické organizace.
„Turistickou plavbou se ale nehuntuje příroda,“ je přesvědčený ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.
Podle něho ministerstvo rozhodlo špatně a „naslepo“. „Jde spíš o formální než věcný problém,“ míní Bártek.
Stejný názor mají starostové Otrokovic a Kroměříže, do jejichž měst by i díky prodloužení Baťova kanálu o jedenáct kilometrů přijíždělo více turistů.
„Jsou to špatné zprávy už proto, že máme dokončené plány na vybudování přístaviště v Kroměříži. Věřím však, že se vše vyřeší,“ doufá kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
„Prodloužení Baťova kanálu má velký význam. To, co se teď děje, je pro mě zklamáním, vnímají to i obyvatelé našeho města,“ podotkl starosta Otrokovic Jaroslav Budek.
Roubíčková hájí ministerské úředníky v tom, že nerozhodovali z Prahy od stolu. Námitka podle ní vzešla z kroměřížského městského odboru životního prostředí.
Krajský úřad by měl rozhodnout během pár měsíců a buď zamítavé stanovisko potvrdí, nebo ho zruší a věc se začne řešit znova.
„Prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže je priorita. Kdyby se to nepodařilo, byla by to škoda pro celý region,“ řekl Bártek.
2. května 2014 |
