Najít ve Zlínském kraji místa přímo spojená s osobou Karla IV., nejvýraznějšího českého krále, jehož sedmisté výročí narození letos oslaví celá republika, je nesnadné. O to cennější ta místa jsou.
Jedním z mála jsou vinné sklepy v Kroměříži. Byly založeny biskupem Brunem před 750 lety - v roce 1266.
Ovšem teprve o téměř století později (v roce 1347) získaly právo vyrábět mešní víno právě od krále Karla IV. V té době jako jediné v Evropě.
Podzemní prostor je v hloubce šesti metrů a na ploše 1 030 metrů čtverečních.
Některé stěny jsou pozůstatky gotického hradu a v nejstarší části se dochovala původní, 750 let stará hliněná podlaha.
Zdejší Arcibiskupské sklepy se nyní dostaly do středu pozornosti, když se nedávno na několik týdnů zavřely veřejnosti.
Vzbudilo to obavy a městem se začaly šířit zvěsti, že unikátní podzemní prostory už budou sloužit výhradně k výrobě vína a veřejnost je více nespatří.
„To je zásadní nepochopení. Jen jsme potřebovali obměnit zařízení, což nebylo možné dělat zároveň s prohlídkovým provozem. Už je ale znovu otevřeno, lidé uvidí všechny prostory a jediné, co se změnilo, je, že se na prohlídky musí zájemci nahlásit dopředu,“ reagoval vedoucí sklepa Milan Paleta.
Z nabídky pro turisty sklepy nemizí
Lidé tak uvidí třeba i obří sud na 19 tisíc litrů vína, který je jedním z největších v Česku.
Ve sklepech se odehrávala i novodobá historie. Na začátku 90. let minulého století se zde konala jedna ze schůzek Václava Klause a Vladimíra Mečiara, které vedly z rozdělení republiky.
Sud s vínem pojmenovali na počest arcibiskupa  Jednatřicet vzorků vína ochutnali v pátek v Arcibiskupských zámeckých sklepích v Kroměříži. Právě tolik druhů totiž tady nabídl ročník 2015, o kterém vinaři mluví jako o zcela mimořádném. „Během horkého a suchého léta jsme se o úrodu báli, ale podzimní deště to napravily,“ chválí vedoucí sklepů Milan Paleta. A zvláštní je ročník 2015 ještě v něčem. K prodeji bude na jaře připravená jen část produkce, na tu druhou musí zájemci počkat až do podzimu, možná o něco déle. Rozdíl je v sudech. „Máme patnáct nových sudů a v nich musí víno zrát déle. Proto ho pustíme do prodeje možná až před Vánocemi,“ popsal Paleta. Všechna mladá vína v pátek slavnostně požehnal arcibiskup Jan Graubner, jehož jméno jeden z nových sudů nese. Bylo to překvapení, které vyšlo. „Přemýšlel jsem, proč je tady ta bílá plachta,“ smál se Graubner, když pracovníci sklepa odkryli nápis. Sud, v němž je šest tisíc litrů vína, bude arcibiskupa připomínat nejméně 80 let, což je běžná životnost nádoby. Pak se z něj může stát třeba rarita, kterou se sklepy budou chlubit turistům. Běžně tady totiž pořádají skupinové prohlídky. Sklepy loni výrazně navýšily výrobu z 80 na 110 tisíc litrů a nově produkují 31 namísto 16 druhů. Letos poprvé se zde také vyrobily tři sekty a zvláštností je, že zde mohou zájemci koupit i vína mešní. „Lidé si často myslí, že faráři pijí něco jiného, ale to není pravda. Mešní víno si může dát kdokoliv, v krev Páně se mění teprve při obřadu,“ vysvětlil Paleta. |
„Pokud by sklepy zmizely z turistické nabídky kraje, byla by to rozhodně škoda,“ upozornil Zdeněk Urbanovský z Agentury cestovního ruchu Východní Morava.
Církev neplánuje pro návštěvníky žádná omezení
Že zařízení uvnitř sklepů nemělo historickou hodnotu, však tvrdí nejen jejich vedení a arcibiskupství, ale i památkáři.
Obměna má prostý důvod: dřevěné sudy sloužily osmdesát let a dál sloužit nemohly. Ty dnešní před sebou mají zhruba stejně dlouhý život.
A proč kvůli tomu zavírali? Protože sudy neprošly dveřmi, a tak se musely uvnitř sklepů rozebrat. Stejným způsobem se dovnitř dostali jejich nástupci.
Bednář ve sklepech vyráběl 15 sudů dva měsíce, přinesl je po prkýnkách a zbytek práce dělal uvnitř. Brousil, hobloval.
„Šlo skutečně jen o obnovu zařízení. Přece jen jde nejen o památku, ale i výrobnu. Návštěvníky ale ani v budoucnu omezovat nehodláme a nechystáme ani žádné rozšíření výroby. Potřeby arcibiskupství naprosto pokrývá ta současná,“ ujistil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Karel IV. ve městě prokazatelně pobýval na přelomu května a června roku 1340.
„Tehdy zde, ještě jako moravský markrabě, potvrdil všechna privilegia, zvláště mílové právo na vaření a šenkování piva. O dva roky později se do Kroměříže vrátil a vydal privilegium pro Uherské Hradiště, které na pět let osvobodil od všech dávek, aby mělo prostředky na stavbu opevnění,“ uvedl historik z Masarykovy univerzity v Brně Tomáš Borovský.
