Když se před lety rozhodoval, kam půjde po základní škole, strojírenský učňák byl pro něj jasný.
„Máme to v rodině. Nijak mě to sice netáhlo, ale nebránil jsem se. Doma byli rádi, že se vyučím a budu mít jistou práci,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletý Ondřej z Uherského Hradiště.
Místní strojírenská škola Mesit byla v regionu známá. Během tří let ale Ondra zjistil, že víc než soustružení a vrtání ho baví informatika, technika a výkresy. Výuční list pak doplnil maturitní zkouškou na elektrotechnické škole a dnes pracuje ve firmě, která vyrábí bezpečnostní systémy. Ke strojařině už se vrátit nechce.
Podobný scénář se opakuje u řady dalších středoškoláků ve Zlínském kraji. Průzkum, který mezi nimi dělali odborníci z Univerzity Tomáše Bati, prokázal, že zhruba čtyřicet procent chce pracovat v jiném oboru, než studují.
„Vypadá nelogicky ptát se školáků z učebního oboru s jasným zaměřením na to, jakému povolání se chtějí věnovat. Ale jak se ukazuje, i tady mají někteří o své budoucnosti jinou představu,“ upozornila Zuzana Dohnalová, zástupkyně ředitele Ústavu ekonomie zlínské univerzity.
S dalšími odborníky dala dohromady softwarový program, díky kterému informace od studentů získala. Jde o dotazník rozdělený do pěti částí a určený pro studenty posledních ročníků středních škol.
Zapojila se padesátka středních škol v kraji
Testovacím průzkumem prošlo 49 ze 71 středních škol v kraji. Speciální software s dotazníkem bude mít od letoška k dispozici krajský úřad, který poznatky také využije.
„Profesnímu zaměření dětí ze základních škol jsme se už v minulosti věnovali. Teď přicházejí na řadu středoškoláci,“ konstatoval radní za školství Petr Navrátil.
Až se mu odpovědi na konci školního roku vrátí, bude mít spoustu informací.
„Například o tom, o jaké profese mají studenti zájem a jaké zase dělat vůbec nechtějí,“ naznačila Dohnalová.
Odpovědí je ale mnohem víc. Například jestli by mladí lidé rádi pracovali v tomto kraji, nebo mimo region, jestli mají v plánu podnikat, nebo se naopak nechat zaměstnat a jak vypadá dvacítka nejpreferovanějších povolání.
Vysněné profese: lékař, advokát, stavební inženýr, psycholog
Z prvního testování už je jasné, čemu školáci dávají přednost. Většina chce být zaměstnancem a věnovat se tomu, co je dlouhodobě baví. Za prací nechtějí jezdit nijak daleko a řada učňů počítá s tím, že si dodělá maturitu.
Na horní příčce konkrétních profesí, kterým se chtějí věnovat, je lékař, stavební inženýr, advokát nebo psycholog.
„Máme zkušenosti s tím, že zhruba dvacet procent našich studentů nakonec dělá něco úplně jiného. Třeba se tady vyučí kuchařem a pak jezdí s kamionem. Ale to není vina školy, ale třeba i podnikatelů, kteří jim nenabízejí odpovídající mzdu,“ poznamenal ředitel Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži Petr Hajný.
Naprostý nezájem mají studenti o práci fakturanta, leteckého mechanika nebo technika gumárenské a plastikářské výroby. Zrovna poslední dva obory přitom kraj díky velkým leteckým i gumárenským firmám nutně potřebuje.
Jestli výsledky dotazníku změní nabídku středních škol v tomto regionu, není zatím jisté. Podle Navrátila se informace mohou hodit nejen samotným školám, ale i zaměstnavatelům, úřadu práce nebo poradenským firmám.
