Historickému komplexu se s devítiměsíčním zpožděním navrátila jeho původní klasicistní podoba. Fasádám nyní dominují zelená a bílá barva.
Podle ředitele hřebčína Jiřího Machka znamená oprava z peněz evropských fondů hned čtyři zlepšení pro celý areál. „Je to vzorová obnova budov, zpřístupnění okolní krajiny, zlepšení chovu koní a popularizace samotného hřebčína mezi lidmi,“ uvedl Machek.
Součástí rekonstrukce byla také oprava čtrnácti národních kulturních památek a jedné kulturní památky, kterou představuje objekt lesovny. Zároveň se obnovy dočkala tři sousoší, která hřebčín nechal dát na původní místa.
„Pro nás byl stěžejní zejména rozsah akce. Během roku a půl jsme museli opravit tak rozsáhlý areál, který navíc nemohl přerušit svou činnost, jak si to mohou dovolit například zámky,“ řekl Machek.
Součástí oprav nebyly jen vlastní stavby a budovy primárně určené k chovu koní, ale také například zámek nebo vodárna, ze které vznikla rozhledna. Právě ta umožní návštěvníkům lepší seznámení s okolím hřebčína.
Dalším problémem byl fakt, že všechny objekty jsou pod ochranou památkové péče, což nevyvolávala jen souznění se záměry architekta nebo investora.
„Náš názor nebyl vždy stejný, ale museli jsme pokaždé najít kompromis, ale také náhradní ustájení pro 220 koní,“ dodal ředitel hřebčína.
V Kladrubech vznikly nové expozice, protože hřebčín zároveň působí jako muzeum chovu kladrubských koní u nás.
„Výstavy nyní budou velmi rozmanité, chceme i nadále sdělovat veřejnosti, co se s hřebčínem dělo a děje,“ řekl kurátor sbírek kladrubského areálu Pavel Douša.
„Nové výstavy tak budou ukazovat historickou spojitost s rodem Habsburků, například císařovny Sisi nebo Františka Josefa,“ dodal.
To však v budoucnu přinese zvýšené provozní náklady národního hřebčína, nové expozice si totiž vyžádají také nové zaměstnance.
„Počítáme s navýšením jejich počtu, například potřebujeme průvodce a manažery pohybových aktivit. Zvýšení provozních výdajů však náš provozovatel pokryje, proto se zároveň budeme pro návštěvníky snažit zachovat příznivé ceny,“ uvedl koordinátor celého projektu Radek Václavík.
Administrativní budovu by nejraději zbourali
Vedení hřebčína se zatím nechce vyjadřovat ke konečnému účtu za celou opravu, na kterou evropské fondy vyčlenily 300 milionů korun.
„Zatím každému říkáme, že projekt má více fází. Stavba už je sice dokončená, ale administrativní práce pokračují,“ uvedl k dotazu na celkovou cenu Machek.
Je pravda, že v areálu je stále co dokončovat. Zcela nevhodně po opravě působí administrativní budova v ryze socialistickém duchu, kde dříve sídlilo vedení. Nyní jí tu nikdo neřekne jinak než parlament a je tu například jídelna pro zaměstnance. „Ideální by bylo ji zbourat, ale musíme mít nejprve zajištěnou náhradu,“řekl Machek.
Veřejnost si na plné zpřístupnění celého areálu musí počkat do jara na květnový Den koní, do té doby budou všechny budovy přístupné pouze neformálně, bez průvodců a otevíracích hodin.
