Hlavním zdrojem dat pro grafiku je zpráva Global Trends 2014: World at War, který 18. června vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zprávu v digitální podobě zprávu naleznete zde (anglicky).
Při pohledu na celková čísla je zřejmé, že hlavní nápor například syrských běženců skutečně neschytává Evropa. O azyl v EU jich loni žádalo 122 tisíc, celkový počet Syřanů, kteří kvůli válce museli opustit vlast, ale ke konci roku 2014 činil 3,9 milionu a nyní už překročil čtyřmilionovou hranici (více zde).
Pokud se vám grafika nezobrazí, v samostatném odkazu ji najdete zde.
Do přehledu jsme zahrnuli 18 zemí, které jsou na tom v otázce uprchlíků či lidí bez domova nejhůře, a to podle následujících kritérií:
Podíl v populaciÚdaj „podíl v populaci“ říká, jakou část obyvatelstva země tvoří lidé v evidenci a péči UNHCR. Naprostou většinu této části zpravidla tvoří právě běženci a lidé bez domova. Podíl v populaci lze vnímat jako indikaci hloubky potíží dané země. |
- všechny země, z jejichž občanů v roce 2014 alespoň deset tisíc zažádalo o azyl v zemích Evropské unie
- deset zemí s nejvyšším celkovým počtem uprchlíků mimo území svého státu, lidí v situaci uprchlíků či žadatelů o azyl, jejichž žádost nebyla ke konci roku 2014 vyřízena (v přehledu jsou označeni jako běženci)
- deset zemí s nejvyšším počtem lidí bez domova, kteří ale zůstávají na území svého státu, takzvaných IDP (Internally Displaced Persons)
- vypustili jsme pětici zemí (Bangladéš, Albánii, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, Gambii), které formálně sítem sice prošly, fenomén uprchlictví v nich ale není obecně výrazný ani mediálně diskutovaný
Evropské unie se ovšem netýkají jen běženci a žadatelé o azyl (zhruba 70 % těchto žádostí země EU odmítnou), ale také lidé z mimounijních států, kteří se v EU chtějí usadit a pracovat. Těch meziročně v EU přibývá, tento nárůst ale v uplynulých letech dle dat Eurostatu zpomaloval.
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|
| Imigrace | 1,46 milionu | 1,39 milionu | 1,35 milionu | 1,37 milionu |
| Emigrace | 708 tisíc | 697 tisíc | 754 tisíc | 833 tisíc |
| Přírůstek | 748 tisíc | 693 tisíc | 598 tisíc | 539 tisíc |
Evropský statistický úřadu uvádí, že většinu těchto imigrantů tvořili v roce 2013 obyvatelé Maroka (47 tisíc), následovaní Číňany (42 tisíc včetně Hong Kongu), Rusy (28 tisíc), Ukrajinci (26 tisíc), Indy (26 tisíc), Američany (21 tisíc) a Syřany, kterých v této kategorii úřady v roce 2013 evidovaly 19 tisíc a v předchozích letech v tabulkách ve vyšších počtech nefigurovali.
Data bilance migrace za rok 2014, očištěné o uprchlíky a žadatele o azyl (kterých v daném roce výrazně přibylo) zatím nejsou k dispozici.
Nejúspěšnější žadatelé: v Rusku Ukrajinci, v EU Syřané
Úspěšnost žádostí o azyl se různí. Například Ukrajinci jich v roce 2014 podali 289 tisíc, naprostou většinu v Rusku, které opět naprosté většině z nich vyhovělo. V Belgii, Finsku, Francii, Polsku či Velké Británii ovšem podíl úspěšných žadatelů byl pod 10 %, zatímco v České republice, Německu, Itálii či USA v rozmezí 35-65 %.
Syřané ve stejném roce podali celosvětově 171 tisíc žádostí o azyl, zejména v Německu a Švédsku. Obecně podíl úspěšných žádostí činil zhruba 90 %.
Ze sto tisíce iráckých žádostí bylo kladně vyřízeno 80-90 %, z toho valná většina v zemích mimo Evropu. Evropské země kladně vyřídily menší část žádostí Iráčanů, zhruba mezi třetinou až polovinou. Relativně úspěšní, ovšem nikoliv v jižní a východní Evropě, byli i Afghánci (viz zde, strana 30 a dále, případně zde, strana 21 a dále).
