Opravy areálu kolem baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje vyšly na desítky milionů korun. Nejnáročnější byla rekonstrukce samotné baziliky za 50 milionů. Opravených míst je ale víc.
Ohradní zeď
Předěl mezi hlavní velehradskou silnicí a poklidným areálem poutního místa teď tvoří ohradní zeď, která v areálu nikdy nebyla. Zdobí ji osm soch svatých, na něž si místní i pravidelní poutníci možná pamatují.
Kdysi byly součástí zdi, která vedla od silnice k bazilice. Před papežskou návštěvou v roce 1990 ale musela zeď i se sochami pryč. To proto, aby se na nádvoří vešly statisíce poutníků, kteří přišli přivítat vzácnou návštěvu. Jan Pavel II. se na Velehrad vydal velmi brzy po sametové revoluci.
Sochy pak několik let zůstávaly poblíž kostelíku Cyrilka. Teď mají hlídat klid věřících, kteří si do stínu ohradní zdi přicházejí odpočinout a při Národní pouti slouží jako místo pro přijetí svátosti smíření.
Interiér baziliky
Téměř 800 let se píše historie velehradského kláštera. Dnešní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje je sice mnohem mladší, přesto patří ke skvostům románsko-gotické architektury.
Samotná loď kostela měří přes 80 metrů a vypíná se do výšky 21 metrů. Zrekonstruovat umělecká díla, která v ní mohou návštěvníci obdivovat, trvalo tři roky.
Restaurátoři obnovovali dohromady 750 metrů čtverečních popraskaných stropních fresek. Odborníci museli opravit také původní varhanní stroj, který má 5 500 píšťal. Restaurovala se také kazatelna, kruchta, podkruchtí nebo osm soch v životní velikosti. Rekonstrukce baziliky včetně obnovy fasády stála téměř 50 milionů korun.
Lapidárium pod bazilikou
Podzemí baziliky dnes láká nejvíce návštěvníků. Nabízí po letech pohled do míst, kde se začala psát historie duchovního a poutního centra. Tedy do 13. století, ke středověkým základům cisterciáckého kláštera.
Dlouho se v prostorách držela vlhkost. Teď ji pomohly odvést pryč i rekonstruované stovky let staré odvodňovací kanály. Po pěti letech se tak návštěvníci mohou znovu podívat na románské kameny původní baziliky, připomenout si křesťanské mučedníky nebo si prohlédnout zlatou růži od papeže Jana Pavla II.
Expozice nabízí i věrnou kopii Palladia země české, tedy reliéfu Matky Boží s dítětem. Podle legend se obraz váže k Metodějovi, který měl tento reliéf věnovat kněžně Ludmile při jejím křtu. Oprava lapidária stála téměř 10 milionů korun.
Kaple Cyrilka
Malá kaple nazývaná Cyrilka, na kterou dnes navazuje nová ohradní zeď, stojí na Velehradě od 13. století. Původně sloužila návštěvníkům, kteří kvůli přísné klauzuře nesměli mezi cisterciácké mnichy do kláštera. Později se z ní stal farní kostel, pak hřbitovní kaple a nakonec účel zcela ztratila.
Od začátku 20. století začala sloužit pro bohoslužby východního ritu, což znamenalo i proměnu interiéru pomocí ikonostasu, tedy dřevěné stěny s malovanými obrazy.
Během desetiletí její zdi ale výrazně navlhly. Rekonstrukci proto vyžadovala nejen stavební, ale i uměleckou. Dnes má Cyrilka zrestaurovanou malbu i uměleckou výzdobu v interiéru, opravenou fasádu a vlhkost ji už neohrožuje. Dokonce začala sloužit jako výstavní síň. Její rekonstrukce, která byla součástí rozsáhlé obnovy areálu, stála přes devět milionů korun.
