Právě ve zmíněných lokalitách se loni na podzim objevil nebezpečný mor včelího plodu. A pravděpodobnost, že se na stejných místech nebo v jejich okolí objeví znovu, není zrovna malá.
"Podle toho, co víme, se do určité doby objeví mor znovu," upozornil Petr Jínek z krajské veterinární správy ve Zlíně. "Jestli to bude platit i pro tyto lokality, se ukáže po dalších vyšetřeních," naznačil.
Včelaře tak čekají týdny nepříjemné nejistoty. Mor včelího plodu je pro ně totiž noční můrou.
Nedá se ničím léčit a neexistuje na něj ani jednoduchá prevence. Hlavně proto, že není přesně jasné, co ho způsobuje. Je také nebezpečnější než známější varroáza. Napadá larvy a oslabuje celé včelstvo. V ohrožení jsou navíc úly v širokém okolí.
A co je hlavní: existuje jen jediný způsob, jak se nákazy zbavit - vypálit celé včelstvo. Což pro některé znamená obrovský zásah.
"Chovatelé, kteří se o včely starají celý život, jsou z toho velmi špatní. Je to pro ně doslova infarktová situace," zdůraznil předseda zlínských včelařů Jiří Kalenda.
Loňská ohniska jsou zničená, nebezpečí ale trvá
Veterináři při potvrzení nákazy nařizují likvidaci, vypálení a zničení včel, úlů i všech pomůcek a nástrojů. Pokud laboratoř potvrdí mor u více než patnácti procent včelstev od jednoho včelaře, je nutná úplná likvidace všech úlů. V opačném případě se musejí zničit jen ty, u kterých testování mor potvrdilo.
Přitom podle odborníků nejde o chorobu, kterou by způsobil sám včelař. Třeba zanedbáním péče nebo hygienických předpisů.
Loni na podzim se nebezpečná choroba našla v obcích Poteč, Žlutava, Loučka, Kateřinice a Valašská Polanka. A jedním z včelařů, kteří museli přistoupit na radikální zásah, byl i Miroslav Hyžák.
"Včely budu muset otrávit. Oblečení a všechny dřevěné pomůcky spálím, kovové pak musím dezinfikovat speciálním roztokem," vypočítal tehdy včelař.
Ohniska už jsou zničená. Nákaza se ale vždy dotýká i desítek jiných včelařů. Takzvané ochranné pásmo, které vymezují veterináři, sahá do vzdálenosti pěti kilometrů od potvrzeného ohniska.
Pro všechny včelaře v této lokalitě pak zhruba rok platí mimořádná bezpečnostní opatření, aby se zamezilo šíření nákazy dál. Jen na Valašskokloboucku, tedy jedné z mnoha lokalit, má svá včelstva aktuálně přes třicet chovatelů.
Omezení se týká i prodeje medu
"Obhospodařují asi tři stovky včelstev," vypočítala Zuzana Slánská z odboru životního prostředí valašskokloboucké radnice.
Dodržovat musejí přísná opatření. Ve větší míře musí hlídat čistotu úlů, rukavic i dalších pomůcek, které k chovu používají, častěji včely kontrolovat a pečlivěji je pozorovat. Pokud jim v zimě uhynou, mají povinnost nechat si přesně zjistit, proč se to stalo. I to totiž může být projevem včelího moru.
"Nesmí také včelstvo přesunout na jiné místo," zdůraznil Milan Polášek z krajské veterinární správy. To proto, aby se riziko nákazy nešířilo na další oblasti.
Pokud by veterináři zjistili, že nařízení někdo nedodržel nebo porušil, hrozí viníkovi vysoká pokuta. V případě fyzické osoby až padesát tisíc korun, v případě podnikatele až dva miliony. Omezení se totiž týká i medu.
Med získaný od včelstev v ochranném pásmu může včelař nabízet jen v případě negativního výsledku bakteriologického vyšetření. A to i přesto, že podle včelařů lidem nic nehrozí. "Mor neublíží dospělé včele, natož člověku," vysvětlil včelař Jan Švancer z Napajedel.
