ODS ve Zlíně zažívá časy plné změn. Po deseti letech se dvě zdejší sdružení občanských demokratů, jež vznikla kvůli antipatiím mezi některými členy, spojila do jednoho. To před pár dny získalo licenci a dočasně mu šéfuje někdejší náměstek primátora Hynek Steska.
Do měsíce se pak uskuteční místní sněm ODS, v němž členové navolí nové vedení. A to bude stát před zapeklitým problémem - jak uspět v podzimních volbách v krajském městě.
Libor Lukáš a Stanislav Blaha, tedy bývalý a současný krajský předseda ODS, nezávisle na sobě radí, aby se strana spojila s dalšími pravicovými subjekty do jednoho volebního bloku. Podobně, jako se o tom uvažuje na celostátní úrovni.
"Dovedu si to ve Zlíně představit. Pravicové subjekty integraci potřebují, jinak se připravují o lepší volební výsledky," myslí si Blaha. "ODS si nemůže pořád hrát na vlastním písečku a myslet si, že dosáhne stejných výsledků jako před lety," zdůraznil.
A volební statistiky mu dávají za pravdu. ODS ve Zlíně v roce 2006 deklasovala svoji konkurenci, když získala skoro čtyřicet procent hlasů a obsadila vedení radnice. O čtyři roky později se už nedostala přes 13 procent a skončila v opozici.
Spojování s jinými stranami má své odpůrce
"Liberálně-pravicový blok by mohl vzniknout nejenom ve Zlíně, takovou taktiku budu svým kolegům doporučovat," přidal se bývalý krajský šéf ODS a exhejtman Lukáš. "Nevím však, jestli k tomu bude dostatečně silná vůle," naznačil.
A jako by věděl o čem mluví: mezi zlínskými občanskými demokraty (Blaha je z Uherského Hradiště, Lukáš z Pitína - pozn. red.) slučovací tendence zrovna neletí.
"Mně se to nelíbí. Koho to, prosím vás, napadlo?" reagoval zlínský zastupitel Zdeněk Blažek. "ODS by si měla zachovat vlastní tvář, ne se dávat dohromady s jinými subjekty. Koalice ano, ale až po volbách."
Blažek se taky ptá po potenciálních a skutečně pravicových partnerech, kteří by byli spolehliví. A příliš mnoho jich nenachází.
"Je tady spousta subjektů, které tvrdí, že jsou pravicové. Pevné spojence ale nevidím," přidal se bývalý předseda jednoho ze dvou zlínských sdružení občanských demokratů Miroslav Chalánek.
"S předvolebními koalicemi tady nejsou zkušenosti. Navíc je ve Zlíně politická scéna kvůli novým hnutím nebývale roztříštěná," připomněl Chalánek.
Konkurence bude letos na podzim veliká
Konkurence bude letos ve Zlíně nebývale velká. Ať už jde o celonárodní hnutí, která uspěla v parlamentních volbách (ANO, Úsvit Tomia Okamury), nebo regionální seskupení (Zlín 21, hnutí exprimátora a bývalého člena ODS Tomáše Úlehly).
Navíc se před pár dny od sebe odtrhla siamská dvojčata: TOP 09 a STAN. A především první z nich patří mezi žhavé partnery ODS, byť o vzájemné přitažlivosti na regionální úrovni zatím nemůže být řeč.
"Řekli jsme si, že půjdeme do těchto voleb samostatně a další jsou příliš daleko," reagoval místopředseda zlínské TOP 09 Milan Baroň.
Lukáš s Blahou mluví také o Svobodných, Straně podnikatelů a živnostníků a některých dalších nezávislých formacích. A právě roztříštěnost považují za důvod, proč se spojovat do jednoho bloku.
"Zdá se mi, že mnoha hnutím jde pouze o to, aby měla dva tři zastupitele, a pak se uvidí. To není pro město perspektivní přístup," myslí si Lukáš. "Zlín by potřeboval silné vedení s jasnou vizí, které by se alespoň dvě volební období nevyměnilo," dodal.
Jasněji bude po místním sněmu ODS, kde se rozhodne o novém předsedovi, kandidátce i programu. Steska řekl, že zůstává pouze dočasným předsedou a kandidovat na post šéfa zlínské občanské demokracie nehodlá.
