Pozemky došly. Průmyslová zóna v Lukově je nejmladší a zřejmě i nejrychleji zaplněná zóna ve Zlínském kraji. Momentálně v ní pracují tři firmy, dalších šest tam začne na jaře stavět své provozovny.
"I kdyby byla zóna větší, zaplní se," potvrdil starosta Lukova Jiří Jangot.
Úspěch lukovské zóny ostře kontrastuje s nedalekým Holešovem. Kraj tam už v roce 2009 dokončil obří areál za 1,6 miliardy korun, který ovšem dodnes zeje prázdnotou. Správce zóny z neúspěchu viní občanská sdružení, kterým vadí, že průmyslová oblast vznikla na zásobárně pitné vody pro asi třicet tisíc lidí z okolí.
"Kvůli současným zákonům je snadné vyvolat velké komplikace," naznačil Jiří Němec, předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK, kterou zřídil kraj k provozování zóny.
Holešov brzdí aktivisté
Bývalý hejtman a velký zastánce zóny Libor Lukáš už dříve uvedl, že nebýt aktivistů, byla by už plná firem.
Strategická zóna v HolešověStavba za 1,6 miliardy trvala šest let. Kraj si od ní sliboval až 12 tisíc pracovních míst v zóně samé i okolí. V regionu s nadprůměrnou nezaměstnaností by to znamenalo zlepšení životní úrovně. Na 360 hektarech momentálně stojí sídlo společnosti Pokart a krajský Technologický park. V něm podniká další zájemce o pozemek, firma Kart, která už přesunula výrobu a nyní se snaží získat stavební povolení. Holešovskou zónu propaguje nejen kraj, ale i agentura CzechInvest, která má kontakty na zahraniční firmy. Přesto je zájem téměř nulový. |
Protesty se však objevily v době, kdy se o pozemek v zóně, určené výhradně pro lehkou a pro životní prostředí bezpečnou výrobu, začal zajímat výrobce pneumatik.
"Jen se snažíme prosazovat zákon. A soudy nám několikrát daly za pravdu," oponoval Zdeněk Krajcar z občanského sdružení Za krásné a zdravé Holešovsko.
V Holešově tak zatím stojí dvě stavby, výrobní areál firmy Pokart a krajský Technologický park. Momentálně se blíží ke stavebnímu povolení i firma Kart.
Areál přitom vznikl pro stejně zaměřené firmy jako ten lukovský. Podobnou mají i cenu: v Holešově vyjde metr čtvereční na 450 korun, v Lukově je o 50 korun dražší.
Ani podmínky pro investory nebyly v Lukově nijak mírné. Pokud by do dvou let nezačali stavět, zaplatí obci pokutu ve stejné výši, jako byla cena pozemku. Chtěli tak odradit případné spekulanty.
Naopak seriózním zájemcům vyšla obec maximálně vstříc. Zástupci firem, kteří jednání absolvovali, se shodli, že bylo vstřícné a rychlé.
Se stavbou mohli začít zhruba do půl roku, zatímco v Holešově může obíhání úřadů trvat déle než samotná stavba.
Přitom i vedení Lukova pozorně hlídá, jaký provoz na své území pustí. Výroba, jež by ohrožovala životní prostředí, nemá šanci.
Pamatují i na počty aut
Pozemky tak prodali třeba obchodní společnosti, která prodává a opravuje vzduchotechniku, nebo velkoskladu papírenských výrobků. Naopak přepravní službu odmítli, aby se nezvyšoval počet aut, která obcí projíždějí.
"Samozřejmě, firma nám může deklarovat nějaký záměr a po pár letech ho změnit. Obec má ale dost prostředků na to, aby ovlivnila, co se v zóně bude dít," ujistil Jangot.
Osmihektarová průmyslová zóna vyšla obec přibližně na 10 milionů korun, už nyní je jisté, že to byl dobrý tah a že peníze budou v obci brzy vidět. Třeba v opraveném prostranství před tamním obchodem, na zrekonstruované křižovatce nebo v obecní knihovně.
Podstatné však zůstává především to, že firmy nemusely z obce odejít a propouštět své zaměstnance. O pozemky v zóně stály proto, že potřebují růst, což na stávajících adresách nemohly.
Další zóny v kraji
Podobně dobře jsou na tom také areály ve valašskomeziříčské Lešné nebo ve Vsetíně na Bobrkách. Tamní radnice už pozemky téměř vyprodala, jeden rozlehlejší zatím drží pro většího investora, a co je potěšující: svého zájemce na ni už má.
Ve Valašském Meziříčí se dvě firmy chystají přistavovat, další bude v tamní zóně nováčkem.
