Odborníci v obrazárně nainstalovali nová halogenidová svítidla, která obrazy barevně rozzářila a dala vyniknout dřív skrytým detailům. Například zřetelné signatuře TITIANVS. Expozice působí mnohem živěji a moderněji.
"Vždycky to vypadlo spíš jako těžký až barokní obraz, což ale úplně neodpovídalo malířově záměru. Teď září barvami," ukazuje na Tizianovo plátno kurátor obrazárny Miroslav Kindl.
Z obrazu, který si divák pamatuje jako ponuré drama, teď vystupují roucha postav v modré a rudé barvě.
Nový zážitek i pro dřívější návštěvníky
Nová technologie namířila přesně na obraz. "Vizuálně se to přibližuje zážitku, jak obraz viděl malíř, když ho maloval ve svém ateliéru. Odhaluje to něco z Tiziana samého," tvrdí Kindl.
V raném období totiž Tizian používal barev víc, v pozdním období je ztlumil a některým dal o to víc vyniknout. Z tohoto období pochází i Apollo a Marsyas.
Upraveno bylo osvětlení několika dalších obrazů - velmi působivý je potemnělý salonek s velkým nasvíceným obrazem David rozjímající nad Goliášovou hlavou.
"Troufám si tvrdit, že je to nesrovnatelný zážitek i pro ty, kteří už kroměřížskou obrazárnou procházeli," řekl kurátor.
Obrazárna postupně vymění nasvícení u všech svých více než 500 obrazů. Jádro expozice tvoří 228 obrazů zakoupených v roce 1673 biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelkorna.
Podstatná část kolekce pocházela ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. a Thomase Howarda, hraběte Arundela, od kterého biskup získal právě Tiziana, Veroneseho nebo van Dycka.
Jeden z nejslavnějších renesančních obrazů
Kroměřížská kolekce patří k nejcennějším v Evropě, byla vystavována v Londýně, Washingtonu, Benátkách, Paříži, Vídni či Římě (o tamní letošní výstavě čtěte zde).
Samotný Apollo a Marsyas patří k nejslavnějším renesančním obrazům vůbec. Ustupuje totiž od renesanční věrnosti přírodě a vykračuje k expresivnějšímu rozmachu baroka.
Kunsthistorici se nad ním dodnes přou, jestli šlo jen o komerční zakázku pro královnu Marii Uherskou, nebo o životní a filozofický odkaz.
Marsyas a Apollo je spolu s Dürerovou Růžencovou slavností nejslavnějším symbolickým dílem starého umění v České republice a zároveň jedním ze dvou Tizianových originálů, které země má.
Je to příběh satyra, jenž byl pyšný na své mistrovství ve hře na píšťalu a vyzval boha Apollona k souboji. Apollon s lyrou zvítězil a dal Marsyase podle předem dohodnuté sázky stáhnout z kůže.