Po obchvatu Zálešné, který má ulevit centru Zlína od tisícovek aut, se mělo už předloni jezdit. Takové byly plány radnice, která z baťovských domků, jež stály v cestě nové silnici, už v roce 2008 vystěhovala jejich obyvatele a pak některé objekty i zbourala.
Nežije tady nikdo, kdo by s obchvatem souhlasilZlínská čtvrť Zálešná je zčásti přikrytá sněhem. Právě zašlo sluníčko, obloha je šedá. V části u nemocnice stojí baťovský půldomek: okna jsou rozbitá, dveře provizorně zatlučené prkny. Dříve tady spávali bezdomovci, teď tady občas cvičí hasiči. Za domem "kvete" skládka. Lidé se odsud odstěhovali před pěti lety, protože dům stojí v trase obchvatu Zálešné. Ten mezi místními obyvateli, jež se stěhovat nemuseli, nemá dobré jméno. "Nežije tady nikdo, kdo by s ním souhlasil," stěžuje si Květa Gillová. "Už teď cítíme v domě otřesy, když kolem projede trolejbus nebo náklaďák, pak to bude ještě horší. Obchvat má vést hned za tímto domem," ukazuje na domek vzdálený pár desítek metrů. Gillová patří k mnoha zdejším, kteří už dříve podepsali petici, v níž upozorňují i na to, že nová frekventovaná cesta povede těsně vedle krajské nemocnice. "Byli bychom radši, kdyby tady obchvat nebyl," souhlasí Vladimíra Hlaváčková, která bydlí v půldomku opodál. A diví se, že s ním město ještě počítá. "Mysleli jsme si, že už od něho upustilo," říká žena, která zde bydlí už 21 let. Zpráva o tom, že radnice se plánů nevzdala, ji nepotěší. Také se obává, že otřesy nemusejí staré domy vydržet. To připouštějí i odborníci. "Určité riziko poškození domků tady je. Bude záležet i na tom, jaká mechanizace bude použita při výstavbě a jaké je jejich podloží," naznačil před časem zlínský architekt Ivan Bergmann. Zdejší lidé jsou prostě naštvaní. Starší muž říká, že postavit tady obchvat je "ta největší blbost, kterou slyšel". Vyčítá záměru, že cesta povede v hlubokém zářezu ve svahu i na pilířích. Podle něho nebudou náklady 300 milionů korun, ale nejméně miliarda. "Nevěřím ani protihlukovým stěnám. Myslíte si, že dopravu opravdu odhluční?" pokládá řečnickou otázku, na níž už ovšem nemá chuť si odpovídat. |
Do dnešního dne se však nekoplo do země. Lidé ve čtvrti Zálešná jsou nervózní a nevědí, co je čeká.
Bez dotací se stavět nebude. Radnice peníze nemá
Nabízíme přibližný scénář dalšího vývoje. Magistrát si letos nechá za dva miliony korun zpracovat dokumenty pro územní rozhodnutí. Příští rok by na světě mohlo být stavební povolení. Kdy se začne stavět, ale zůstává ve hvězdách. Město totiž nemá peníze.
"Finanční prostředky nebudeme mít. Nezbude nám než shánět dotace od státu či Evropské unie," nastínil náměstek primátora Jiří Kadeřábek, který má oblast dopravy ve své kompetenci. Termín zahájení výstavby si netroufá odhadnout.
Obchvat Zálešné má stát 300 milionů korun a jeho hlavním úkolem bude jediné: až povede z Hulína do Fryštáku rychlostní silnice R/49, po níž budou do Zlína jezdit tisíce aut včetně kamionů, měl by tento dopravní nápor svést mimo centrum města. Odlehčí také přetíženým ulicím 2. května, Sokolská a Padělky IX.
Proti obchvatu se však ozvala řada obyvatel Zálešné a také ekologičtí aktivisté. Ti první se obávají o své domky, které by mohly ohrozit otřesy způsobené výstavbou nebo pak projíždějícími auty. Druzí upozorňují především na to, že obchvat zhorší zdejší prostředí a zatíží jej hlukem a smogem.
"V řadě míst má dojít k překročení hygienických limitů, zejména hluku, prachu a benzo(a)pyrenu," řekl předseda občanského sdružení Egeria Miroslav Mach.
"Navíc nejde o obchvat, ale průtah obydleným územím v městské památkové zóně. Silnici lze vést severněji, dále od zástavby," tvrdí Mach.
Baťovské domky jdou k zemi
Město hájí projekt tím, že jeho součástí budou i protihlukové stěny a další opatření, která negativní dopady na okolí zmírní.
V koridoru obchvatu, jehož trasa se bude ještě upřesňovat, stojí 20 staveb. Převážně baťovských čtvrt- a půldomků. Třináct už šlo k zemi. Tři budovy leží v areálu Baťovy nemocnice a o jejich likvidaci se postará Zlínský kraj.
S obchvatem Zálešné úzce souvisí také dálniční přivaděč ze Zlína do Fryštáku, na který se má napojit. O jeho výstavbu se postará stát v trase Fryšták - Kostelec a kraj ve směru z Kostelce do Zlína.
Ideální by proto bylo, kdyby ve stejnou dobu vznikl obchvat, přivaděč i rychlostní silnice R/49 do Fryštáku. S ní by stavbaři chtěli díky miliardám z Bruselu začít už příští rok, skončit by mohli za tři roky. Pokud vše půjde podle těch nejoptimističtějších vizí, všechny tři cesty budou k dispozici řidičům v roce 2017.
"Rádi bychom, kdyby to tak vyšlo," přeje si náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.
Kraj však stejně jako město nemá dost vlastních zdrojů a spoléhá na evropské dotace.
