Hra byla v repertoáru divadla přes tři roky, už po její premiéře prohlásil ředitel Igor Stránský, že právě angažmá Fialové bylo nejlepším rozhodnutím jeho profesního života.
Inscenace pojednává o vztahu nenapravitelného pesimisty a svérázné osmdesátileté hraběnky. A podobný příběh zažili osobně i představitelé hlavních rolí, kteří se seznámili v roce 2008.
"Nějak jsme si padli do oka a vznikl mezi námi krásný přátelský i herecký vztah," popsal Kubáník.
Fialová si podle svých slov o roli ve Slováckém divadle sama řekla a dokonce si vybrala i svého Harolda - právě Kubáníka. "Hrát s Pepíčkem na jednom jevišti, to je moje divadelní bohoslužba," uvedla.
Její volba byla zřejmě dobrá. Divadlo bylo pravidelně plné, herci se s komedií rozjeli po celé republice, kde ji viděly desetitisíce diváků. A v den, kdy ji Česká televize vysílala, byla nejsledovanějším pořadem ČT2.
Fialová navíc za postavu svérázné hraběnky Maude získala Thálii (více čtěte zde). "Slovácké divadlo je moje divadlo Národní," prohlásila, když cenu přebírala.
Proč tedy inscenace končí? "Věříme na symboly. A stejně tak jako si roli chtěla paní Květa zahrát ve svých osmdesáti letech a Maude je také osmdesát, chtěli jsme osmdesátou reprízou skončit," vysvětlil Stránský, který hru režíroval.
Fialová bude v divadle nadále působit ve hrách Popel a pálenka (více o představení čtěte zde) nebo Oskar a růžová paní.
