Zákon je totiž velmi přísný k výrobcům, kteří používají polyuretany. Nutí je mít speciální povolení, které by vyšlo asi na 100 tisíc korun a museli by ho při každé změně výroby aktualizovat.
"Zvedly by se nám tím náklady. A to zcela nesmyslně," postěžoval si ředitel zlínské společnosti Promens Robert Zatloukal. "Když to vysvětluji kolegům ze zahraničí, tak nedokážou pochopit, že naši poslanci chystají takovou věc," řekl.
Poslanci ve třetím čtení schválili zákon, který jim teď pozměněný vrací Senát. Z něho vyplývá, že jakákoliv firma, která použije při výrobě polyuretan, byť v minimálním množství, musí k tomu mít povolení, které bude přísně vyžadováno.
Ministerstvo: Povolení je nutné už teď
Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že kdyby novelu nepřijalo, tak České republice hrozí sankce z Bruselu. Mluvčí ministerstva Matyáš Vitík navíc říká, že podle platného zákona mají mít tyto firmy povolení už teď.
Výrobci oponují, že stát (ani nikde v cizině) dosud povolení přísně nevyžadoval, a navíc byl zákon vágní.
"Návrh novely nediskriminuje firmy. Žádost o integrované povolení si mohou připravit provozovatelé sami. Délka procesu vydávání je asi čtyři měsíce a správní poplatek činí 30 tisíc korun," řekl Vitík.
Výrobci i odborníci ovšem poukazují na fakt, že jiné druhy výroby (například pneumatik), které jsou méně ekologické, takovou povinnost nemají.
"Je to diskriminační," shrnul spolumajitel zlínské plastikářské firmy Moravia Plast Pavel Kubina.
Menší a střední výrobci nemají na zajišťování povolení peníze, lidi, čas ani chuť. "Pokud novela začne platit, prodám tady stroje a budu působit jen na Slovensku, kde už mám provozovnu," je rozhodnutý Kubina.
Za názory výrobců se postavily i největší tuzemské kapacity v oboru, podle kterých je práce s polyuretany ekologická. A zdůrazňují, že ministerstvo životního prostředí zaměňuje výrobu z polyuretanů za výrobu polyuretanů, což je úplně něco jiného.
"Neexistuje jediný odborný argument," myslí si zlínský vysokoškolský pedagog a viceprezident České obuvnické a kožedělné asociace Petr Hlaváček. Podle něj jsou polyuretany skoro ideální látkou pro výrobu podešví. Téměř se nedají ochodit, proto se používají u sportovní i vycházkové obuvi.
Z kraje jdou ostré reakce
Situace je ve Zlínském kraji o to citlivější, že plastikářská i obuvnická výroba tady mají dlouholetou tradici už od dob Tomáše Bati. Hustota výrobců je zde mnohem vyšší než jinde. Možná i proto právě odsud zaznívají nejostřejší reakce.
Poslanci by měli novelu projednat příští týden poté, co ji před pár dny vrátil Senát s pozměňujícím návrhem. Ten z povinnosti mít povolení vylučuje firmy, které používají polyuretany.
"Nestavěla bych se za něco, co poškozuje životní prostředí," uvedla spoluautorka změny a místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
Stát musí zákon o integrované prevenci a omezení znečištění měnit podle požadavků Evropské unie. Ty jsou však poměrně vágní a ministerstvo si nechalo zpracovat jejich výklad. A právě na základě něho postihuje povolení také menší a střední plastikářské a obuvnické firmy, které staví do stejné pozice jako ropné rafinerie.
"Zákon budeme ještě detailně probírat," slíbil poslanec za koaliční TOP 09 a STAN Petr Gazdík.
