Že se svou diplomkou vyhrál stáž ve firmě Baťa v Africe, to se Martin Gondár dozvěděl při letošních promocích.
"Bylo to velké překvapení, vůbec jsem to nečekal," usmívá se. Tehdy novopečený inženýr a dnes doktorand zlínské univerzity pochází ze Slovenské Staré Turé. Angličtině se poctivě věnoval každé prázdniny, kdy vyjížděl na zahraniční brigády, a měl za sebou několik výměnných pobytů.
Šanci pracovat v obuvnickém gigantu a navíc v Africe bere jako životní příležitost. Zprostředkovala ji Nadace Tomáše Bati, která každoročně mezi studenty pečlivě vybírá toho s nejlepší anglickou diplomkou.
"Už jsme měli i ročníky, kdy jsme nikoho nevybrali. Hodnotíme totiž nejen úroveň obsahu diplomky a angličtiny, ale i vystupování," připomněl "baťovský" výběr ředitel nadace Pavel Velev.
Pomohly Baťovy výroky
A jakkoli to zní jako naučená fráze, i Martin Gondár přiznává, že se při práci na diplomce motivoval citáty Tomáše Bati. "Inspiroval mě například výrok: Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti. Nebo: Co chceš, můžeš," vzpomíná na dvě klíčové myšlenky.
Právě Tomáš Baťa kdysi před expanzí do celého světa prohlásil, že polovina lidí na světě chodí bosa. V Africe to už však dávno není pravda. "To je časté klišé, které slýchám," kroutí hlavou Gondár. "Lidé tam ale chodí normálně oblečení a obutí," ujišťuje.
Značku Baťa zná v Keni každý
Továrna Baťa v Keni, kde byl na stáži, obouvá celou východní Afriku. Vyrábí tam 16 milionů párů bot ročně a jen v samotné Keni je víc než 100 kamenných prodejen Baťa.
"Tu značku tam zná každý," tvrdí Gondár. To, že má firma Baťa a její zakladatel evropský původ, však už ví málokdo.
"Právě moje úloha v Africe byla představit místním kořeny firmy Baťa ve Zlíně," prozrazuje Gondár. Vyprávěl jim o Univerzitě Tomáše Bati a o životě ve Zlíně. "Zajímalo je to. Nejvíc se ptali na příběh Bati a na to, jak se dostal až k nim do Afriky."
V Africe jdou na odbyt nejvíc lehčí boty. "Naprosto zásadní je pro Afričany cenová dostupnost. Kupují si lehké sandály, žabky nebo polobotky," popisuje Gondár.
Baťovské domky i tenisový kurt
Také další představy o vyprahlé Africe padly. "Závod, ve kterém jsem pracoval, je postavený v zahradách. Mají tam zahradníky, kteří se starají o stromy i květiny," vypráví dnes už doktorand UTB.
Továrna leží u městečka Limuru a baťovský model bydlení tam stále funguje. K továrně je přidružená oblast, která je vyhrazena pro život.
"Jsou tam baťovské domky, sice ne z cihel, ale z kamene, a bydlí v nich vedoucí pracovníci. Je tam také třída Tomáše Bati – Thomas Bata Avenue," uvedl Martin Gondár.
Komplex tedy navazuje na sebe a tvoří jej dvě složky – továrna a bydlení. Tak jako kdysi ve Zlíně.
"Závod je jedna část, druhá část je místo pro bydlení. Najdete tam také tenisový kurt, basketbalové hřiště nebo sportovní hřiště pro děti. Z práce jdete do posilovny nebo na biliár ve sportovním klubu," připomíná doktorand zlínské univerzity.
Vybavení už má sice nějaký rok odžito, ale to tam nikomu nevadí. "Takhle dnes vypadá Baťův odkaz v Africe," shrne Gondár.
Rozdíl mezi baťovským komplexem a okolním světem je prý viditelný na první pohled. "Už když jsem vyšel mimo něj a mířil jsem třeba do Limuru, vnímal jsem obrovský rozdíl. Úroveň bydlení v baťovském komplexu je o hodně vyšší," srovnává.
Překvapilo jej to, jak často chodí Keňané pěšky. "Aspoň vím, proč jsou tak dobří maratonci. Občas popoběhnou, aby si zkrátili cestu," směje se.
Měl vlastního kuchaře, v továrně ale pracoval
Na stáž v Keni Martin Gondár nezapomene. Starali se o něj špičkově – měl vlastní posluhovačku i kuchaře.
"Jmenoval se Joseph a vařil skvěle. Často dělal hovězí steaky a používal hodně zeleniny. Vzpomínám však na snídaně, u kterých nechybělo ovoce – papája, mango, banány. Stravu jsem měl úžasnou, připadal jsem si jako král," chválí Gondár.
Aby to však nevypadalo jako pohádka, tak je nutno dodat, že v Keni i pracoval. V továrně Baťa poznal celý výrobní proces.
"Pomáhal mi místní pracovník, který mi všechno vysvětloval," prozrazuje s tím, že šlo o člověka, který byl v 90. letech ve Zlíně. "Měli jsme si hodně co říct," vzpomíná na něj rád.
Martin Gondár si zkusil i praktickou výrobu bot pomocí vstřikování do forem. "Vždy mi proces vysvětlili teoreticky a pak mi to ukázali v praxi," popisuje.
Stáž v Keni považuje za životní zážitek, který ho profesně i osobnostně posune dál. "Rozšířila mi znalosti o Africe a změnila vnímání světa," uzavírá.
