Na základě nového přerozdělování daní, které platí od příštího roku, zchudnou čtyři největší česká města. Naopak všechna ostatní na tom budou lépe. Jen ve Zlínském kraji dohromady o více než 900 milionů korun.
Například krajské město by podle ministerstva financí, jež teď zveřejnilo své propočty, mělo z daní získat o 10 milionů více než letos.
Starostka: Praha utrácela miliardy a my neměli na školuZhruba 3,5 milionu korun přinese změna v rozpočtovém určení daní do Pozlovic, lázeňské obce s 1 200 obyvateli. "Usnadní nám to situaci, bez toho bychom si na velké investice netroufli," říká spokojeně starostka Olga Tkáčová. Už víte, co budete s těmito penězi dělat? Do čeho budete investovat? |
"Tyto peníze přidáme k balíku, který budeme mít vyčleněný na investice. Můžeme z nich opravit silnice či chodníky," naznačil ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Stejně uvažují i jinde, třeba v Uherském Brodě by peníze z daní použili na opravy budov mateřských a základních škol. Otázka však je, kolik prostředků budou mít. Podle odhadů ministerských úředníku to bude až 17 milionů korun. Radní v Brodě však raději počítají jen s necelými dvanácti miliony.
"Vývoj ekonomiky není takový. Může se stát, že stát na daních vybere méně peněz," obává se brodský starosta Patrik Kunčar.
Potíže čekají Slovácké divadlo
Obecně platí, že si nejvíce polepší právě města velikosti Brodu, méně pak největší města (Zlín). Slušně si pomohou i obce.
Například Březnice by na tom měla být lépe o dva miliony korun. Stejnou částku přitom má na investice z vlastních zdrojů nyní. Obec tak plánuje výstavbu chodníků, revitalizaci zeleně a zateplení úřadu. "Každá koruna se bude hodit," řekl starosta Březnice Josef Hutěčka.
Jak už bylo řečeno, starostové se radují zatím obezřetně. A to i proto, že stát může začít daňové odvody kompenzovat. Už teď přestal posílat příspěvky na dojíždějící žáky, čímž Uherský Brod přijde o 2,5 milionu korun ročně.
Navíc nedostane ani 700 tisíc na provoz knihovny od sousedního Uherského Hradiště, které je ve svízelné finanční situaci.
O kolik milionů si města polepšíKroměříž 27 Uherské Hradiště 25 Valašské Meziříčí 25 Vsetín 24 Holešov 18 Otrokovice 18 Rožnov pod Radhoštěm 18 Uherský Brod 17 Valašské Klobouky 13 Vizovice 13 Luhačovice 12 Slavičín 12 Zlín 10 Uherský Ostroh 10 Slušovice 9 Osvětimany 2,2 Pitín 2 Zdroj: ministerstvo financí |
Stát totiž v rámci úspor přestal podporovat tamní Slovácké divadlo i knihovnu, takže město se bude muset obejít bez dotací 35 milionů korun. Všechny "daňové" peníze, které přijdou navíc, má to být až 24 milionů, pošle divadlu a knihovně. A i to bude málo.
Před časem proto vedení Hradiště oslovilo sousední obce, aby mu přispěly.
"Většinou nám říkají, že nemají z čeho. S tím jsme ale počítali," řekl uherskohradišťský starosta Květoslav Tichavský. "Rozpočet je napjatý, situace složitá. Budeme jednat s krajem," dodal.
Velká města dostávala čtyřikrát víc
Starostové také napjatě čekají, zda stát nezačne šetřit na dotacích.
"Slyšel jsem o tom, že se nové přerozdělování daní projeví i v nižších dotacích. Musíme s tím počítat," reagoval březnický starosta Hutěčka.
Podle něho je však hlavní, že dělení daní bude spravedlivější. Menší města a obce dnes dostávají po jejich přerozdělení 6 800 korun na hlavu, zatímco Praha, Brno, Plzeň a Ostrava 31 000 korun.
Tento nepoměr se nyní mění ve prospěch obcí, jež budou inkasovat v průměru devět tisíc na obyvatele.
"Obce jsou dosud v pozici člověka, který stojí před nákupním centrem a má jen hrst drobných," naznačil poslanec za hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík, jenž změnu prosazoval.
Prvotní nápad se zrodil v hlavě bývalé senátorky a starostky Rokytnice Jany Juřenčákové. Ta si ho v Senátu letos také schválila, na úspěch ve volbách jí to ovšem nestačilo. "Stálo mi to za to, přes všechny tlaky vytvářené na mou osobu," podotkla Juřenčáková.
Novela zákona o rozpočtovém určení daní sice srovnává rozdíly mezi velkými městy a obcemi, podle některých starostů však úplně spravedlivá není. Hraje v ní totiž roli nejen počet obyvatel, ale i dětí ve škole a rozloha katastru obce.
Proto si například Rajnochovice, jež zaberou 1 644 hektarů, vylepší rozpočet jen o 400 tisíc korun. A sousední Podhradní Lhota s přibližně stejným počtem obyvatel, ale s rozlohou necelých 400 hektarů o více než milion.
"Zdá se mi to nespravedlivé, protože my pečujeme o dlouhé úseky cest na Troják a Tesák, což něco stojí," zdůraznil starosta Rajnochovic Antonín Uhřík.
