Klaus v odůvodnění, které zveřejnil na svém webu, zmínil výhrady k zákonu. Norma podle něj zvýhodňuje církve oproti ostatním restituentům.
"Vytváří tak reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány," zmínil prezident.
Klaus v odůvodnění, které zaslal šéfce Sněmovny Miroslavě Němcové, uvedl, že v poslední době dostal mnoho dopisů, v nichž ho lidé žádali, aby zákon vetoval. Nakonec se ale "silou protlačený zákon", jak normu sám označil, nechal po dlouhém zvažování projít.
Klausovo odůvodněníJak prezident vysvětluje svůj postoj k církevním restitucím |
"Vím, že příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice vzešlé z voleb v roce 2010 a tím i současné vlády, kterou jsem jmenoval. Vím, že pro stabilitu a vůbec další pokračování této vlády je to norma klíčová," uvedl prezident s tím, že nechce vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám.
Vládní koalice zákon schválila 8. listopadu poté, co zvrátila veto Senátu (více čtěte zde).
Církve a náboženské společnosti podle zákona dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň bude 17 let probíhat přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.
