Kompletní koňské udidlo (součást koňských postrojů - pozn. red.) nebo mince, zřejmě z 15. století. To jsou poslední vzácné objevy, které archeologové našli při průzkumu okolí hradu Rokštejna nedaleko Brtnice na Jihlavsku.
"Druh mince určí odborník. Ale většina mincí, co se tu v průběhu mnoha let výzkumů našla, jsou z počátku 15. století. Udidlo zatím přesně datovat nelze, bude se srovnávat s dalšími nalezenými typy," uvedl archeolog Zdeněk Měřínský z brněnské Masarykovy univerzity.
Archeologové ve výkopech narážejí převážně na zvířecí kosti, hřeby, úlomky a střepy keramiky nebo podkovy či ostruhy. Nález udidla je výjimečný hlavně tím, že se zachovalo téměř kompletně. Měřínský poukazuje na to, že zejména mince jsou důležité pro stanovení přesnějšího data zániku hradu.
"Pro nás je významný každý nález, který nám pomůže vyvodit data a historické souvislosti. Proto není cenný nález třeba zlata, ale naopak kontext všech těch zdánlivě méně efektních nálezů dohromady," podotkl archeolog.
Archeologům ztěžují práci hledači kovů s detektory, kteří pátrají po cennostech. "Vnikají nám do výkopů a dělají tu velké škody, protože zasahují do jednotlivých situací, vrstev a snaží se tam něco najít," popsala vedoucí výzkumu Jana Mazáčková.
Hledači kradou dokonce už i označené nálezy
Hledači se podle ní nezastaví ani před krádeží. "Tou poslední byla ztráta čepele nože. Šlo o označený nález v sáčku, který někdo nepozorovaně vynesl z výkopu," konstatovala.
Samotný nález bez patřičné dokumentace a určení místa nálezu však ztrácí hodnotu. "Nemá pak pro nás cenu. Hledači kovů, kteří rabují archeologické lokality, to ignorují a působí nedozírné škody. Nálezy se pašují do zahraniční, kde se prodávají na tržištích. Dá se tomu těžko zabránit," dodává Měřínský.
Archeologický průzkum na Rokštejně běží s přestávkami už od roku 1981. A bude pokračovat i v dalších letech. "Je prozkoumána celá jižní část hradu, zbývá ještě asi dvacetimetrový prostor paláce vnitřního hradu," upřesnil archeolog. Dosavadní poznatky a nálezy na Rokštejně shrnuje brožura, která je k mání v brtnické radnici a také v jihlavském muzeu.
V dosavadních nálezech se vymyká například soubor dlažek s reliéfní výzdobou moravské orlice nebo s rostlinným dekorem, které zdobily podlahy paláce. Našla se i střešní krytina nebo sklo včetně luxusních pohárů, z nichž pilo panstvo. Hojné byly nálezy zbraní, hlavně hrotů šípů, ale třeba také soubor téměř 60 hracích kostek.
Unikátem je olověná plomba, kterou se od druhé poloviny 14. století zabezpečoval převážený náklad. Plomba nese lucemburský markraběcí erb, kde se střídá český a lucemburský lev. K dalším raritám patří torzo roztrženého hlavně z píšťaly, jedné z prvních středověkých palných zbraní.
