Na onkologické jednotce intenzivní péče část roku 2009 i 2010 pracovaly dvě zdravotní sestry, které měly jako jediné potřebné atestace. Problém byl ovšem v tom, že na oddělení prakticky nechodily, na což upozornil audit účetnictví nemocnice a potvrdili to i svědci.
VZP proto zaplatila za tamní lůžka jako za standardní, nikoliv jako za onkologická JIP. "Kdyby tam byly zdravotní sestry v souladu s úhradovou vyhláškou, byly by platby vyšší. Nemocnice se tak zbytečně připravila o skoro devět set tisíc korun od zdravotní pojišťovny," upřesnila krajská radní Hana Příleská, která má na starost zdravotnictví.
Když se před dvěma lety zprávy o černých duších dostaly na světlo, začala případ vyšetřovat policie. Odložila jej však kvůli tomu, že nebyla vyčíslena finanční ztráta. Toto číslo dnes existuje. Na podnět senátorky a členky dozorčí rady zlínské nemocnice Jany Juřenčákové se proto kriminalisté museli kauzou zabývat znovu. Výsledek byl však kupodivu stejný: odloženo.
"Kriminalisté spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví i útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality. Ujistili se však, že se trestný čin nestal," odůvodnila verdikt zlínské policie její mluvčí Jana Macalíková. "Nechápu to," reagovala překvapeně Juřenčáková. "Podám podnět k přezkoumání na Inspekci ministra vnitra," dodala.
Sestry podle bývalého vedení nemocnice působily jako garanti
Vedení zlínské nemocnice se případem nechlubí, přestože padá na vrub minulého managementu. A nechce jej ani příliš komentovat. Před pár týdny MF DNES sdělilo, že částku nelze přesně vyčíslit. Ředitel nemocnice Bohuslav Škubal nebyl v úterý o moc konkrétnější. "Žádná škoda nevznikla, šlo pouze o nižší vykázání vůči zdravotní pojišťovně," sdělil Škubal.
Kraj krátce po aféře s černými dušemi tehdejší představenstvo nemocnice (ředitel Petr Pšikal, jeho ekonomický náměstek Jiří Procházka a starosta Fryštáku Lubomír Doležel) odvolal. Všichni tři však pochybení odmítají. Podle Procházky působily zdravotní sestry coby garanti, kteří nemuseli být přítomni na pracovišti. Zřízení těchto míst bylo podle něho nutné k zajištění fungování onkologického centra.
"Nemocnice si neproškolila vlastní sestry. Proto museli oddělení zaštiťovat pracovnice odjinud," podotkl člen dozorčí rady zlínské nemocnice Josef Čejka. Podle něho nešlo o klasické černé duše, ale spíš o švarcsystém, který měl řešit akutní potřeby a problémy nemocnice.
Nestandardní personální záležitosti nebyly jediný problém. Kriminalisté zkoumali i nevýhodné smlouvy při zřizování onkologického centra a nákupu zařízení, kvůli podezření z trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku a podvodu. Ani tady však nic nezákonného neodhalili. "Těžko se to prokazuje. Bývalé vedení nemocnice to mělo smluvně ošetřeno," naznačil Čejka.
Podle auditorů zdravotní sestry neexistují
Auditorská firma ve své zprávě uvedla, že podpisy pracovnic na měsíčních výkazech se liší. Upozornila také, že jí vedení nemocnice neumožnilo získat pracovní smlouvy obou zaměstnankyň.
A ve výsledném hodnocení mimo jiné tvrdí, že "výše uvedené skutečnosti naznačují vykazování a vyplácení neexistujících pracovníků. Se všemi negativnímu důsledky z toho vyplývajícími". Navíc obě zdravotní sestry byly tehdy zaměstnané i v soukromém zdravotnickém zařízení společnosti Area Medica z Valašského Meziříčí, která je dnes v insolvenčním řízení.
Většinovým majitelem jejích akcií je firma Emseko CZ, kterou z poloviny vlastní právě bývalý ekonomický náměstek zlínské nemocnice Jiří Procházka a jednatelem je bývalý poradce Baťovy nemocnice František Horák. Tehdejší ředitel Pšikal tvrdil, že o těchto vazbách nevěděl. A nepovažoval je za nějak důležité.
Současný člen dozorčí rady nemocnice a také krajský radní Petr Hradecký nicméně považuje kauzu černých duší za uzavřenou s tím, že byl vyměněný management, který problémy způsobil. "To je dostačující," myslí si.
