Pomocí těchto peněz by se mohl příhraniční kraj, jež sráží nedostatek financí, začít zvedat. V jedné obci opraví cesty, ve druhé zastávky, další plánuje rekonstrukci školy či veřejného osvětlení.
O kolik milionů si obce polepšíKroměříž 28,5 Valašské Meziříčí 27,5 Uherské Hradiště 26,5 Vsetín 24,5 Otrokovice 20 Uherský Brod 19,2 Rožnov pod Radhoštěm 18,7 Zlín 13,2 Luhačovice 13 Fryšták 9,4 Nový Hrozenkov 6,3 Prlov 0,8 Tichov 0,5 Hoštice 0,07 Pozn.: Jde o údaje v milionech korun Zdroj: Sdružení místních samospráv |
Třeba Lačnov s necelými 900 obyvateli si polepší o dva miliony, které použije na klíčovou investici. "Budeme dělat kanalizaci za 90 milionů, peníze budou do této akce padat jak do černé díry," řekla starostka Marie Vlčková.
Zlín si přijde na zhruba třináct milionů, které přesune do rozpočtové rezervy a použije na investice, o nichž rozhodnou zastupitelé. "Na co přesně půjdou, nelze teď říct," podotkl náměstek primátora Bedřich Landsfeld.
Sídla dostanou devět tisíc za obyvatele
Menší města a obce zatím dostávaly po přerozdělení peněz vybraných z daní 6 800 korun na hlavu, zatímco čtyři největší aglomerace (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) 31 tisíc korun.
Tento nepoměr se mění ve prospěch obcí, jež budou inkasovat devět tisíc na obyvatele. "Obce jsou dosud v pozici člověka, který stojí před nákupním centrem a má jen hrst drobných. Teď budou moci budovat, co uznají za vhodné. A věřím, že to bude brzy vidět," naznačil poslanec za hnutí Starostové a Nezávislí Petr Gazdík, jež změnu prosazoval.
"Pro Brno (přijde o 203 milionů -pozn. red.) to znamená velký zásah," posteskl si naopak brněnský primátor Roman Onderka.
Obce s velkou rozlohou si o moc nepolepší
Ve Zlínském kraji je ale veselo, nikdo si nepohorší. I když někde jsou rozpačití, protože čekali, že dostanou víc. V přerozdělování daní ale hrál roli nejen počet obyvatel. Rozhodoval třeba i počet dětí ve škole a rozloha katastru.
Proto si například Rajnochovice, jež zaberou 1 644 hektarů, vylepší rozpočet jen o 400 tisíc korun. A sousední Podhradní Lhota s přibližně stejným počtem obyvatel, ale s rozlohou necelých 400 hektarů o více než milion.
"Zdá se mi to nespravedlivé, protože my pečujeme o dlouhé úseky cest na Troják a Tesák, což něco stojí," zdůraznil starosta Rajnochovic Antonín Uhřík.
Více školáků, více peněz
Obce s větší rozlohou už nebudou tolik zvýhodněné, protože jejich příjmy jsou už teď vyšší. Faktor počtů školáků je podobný.
Přibližně stejné vesnice Osvětimany a Bystřice pod Lopeníkem se liší v počtu žáků. Ta první jich má přes 150, druhá jen čtyřicet. Rozdíl v daních je přes milion korun. Zákon chce totiž motivovat obce, aby "produkovaly" vlastní školáky. "Snad nám bude žáků přibývat," přeje si bystřický starosta Viktor Machala.
Nejdříve ale musí změnu zákona o rozpočtovém určení daní schválit Senát a pak podepsat prezident. Pro senátorku Janu Juřenčákovou to bude zvláštní chvíle, protože právě ona v roce 2006 ještě jako starostka malé vísky Rokytnice přišla jako první s nápadem na změnu. Původní profesí daňová poradkyně si všimla disproporce a začala jednat. "Stálo mi to za to, přes všechny tlaky vytvářené na mou osobu," podotkla Juřenčáková.
