Zatímco ve Zlíně si ve středu dopoledne připomněli výročí jeho smrti u památníku naproti 21. budovy, v Uherském Hradišti, kde se podnikatel a ekonom narodil, stále zastupitelé přou, zda po něm pojmenují most přes řeku Moravu.
Osud slavného podnikatele a dlouholetého šéfa obuvnických závodů ve Zlíně by bez nadsázky vydal na román. Do školy chodil už ve Zlíně. Pak si ho do firmy "stáhl" jeho nevlastní bratr a zakladatel obuvnického podniku Tomáš.
Tomáš Baťa ml. (vlevo) se svým strýcem Janem Antonínem Baťou.
Po jeho smrti v roce 1932 se ujal řízení fabriky. Parádně rozjetou firmu se svým týmem dál rozvíjel. V roce 1938 dokončil symbol města - baťovský mrakodrap, tehdy nejvyšší budovu v Evropě. Jeho rozmach ale zastavila válka. J. A. Baťa před nacisty odjel do USA, pak do Brazílie.
Po válce se chtěl Jan Antonín vrátit, ale nemohl. Komunisté ho odsoudili za kolaboraci s nacisty. Měl připravovat plán na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie. Kvůli tomu mu byl znemožněn pobyt v USA.
V dopise z Brazílie k tomu Jan Antonín napsal: "Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?"
Jeho vnučka Dolores Ljiljana Bata Arambasic popsala MF DNES, že si J. A. Baťa v Brazílii nikdy nestěžoval, ale nesl to velice těžce.
"Řekl mi jednou: Víš, dcérko... Byl jsem ve své zemi odsouzen k patnácti letům nucených prací, tak si je odpracuji v Brazílii a přispěji k jejímu rozvoji," vzpomínala na svého dědečka Dolores.
V Brazílii zakládal města, stavěl silnice a tunely a dával lidem práci
A co J. A. Baťa řekl, to taky udělal. V Brazílii založil několik měst (Batatuba či Batayporá) i fabrik, stavěl silnice, razil tunely, dával práci desítkám tisíc lidí. Pro Československo a hlavně Zlín, tehdy Gottwaldov, byla velká škoda, že nemohl zůstat doma.
Očistit své jméno se Janu Antonínovi po válce nepodařilo. Udělal to až pražský soud v roce 2007, který ho definitivně uznal nevinným a ocenil rehabilitovaného jako největšího přispěvatele odboje Čechů a Slováků během II. světové války.
Karta se po jeho smrti začala obracet. Někteří historici dokonce tvrdí, že před fašisty zachraňoval židy ze svého podniku. To však není jisté. Mimo pochybnost ale je, že byl v roce 1957 navržen na Nobelovu cenu míru. Napsal na čtyřicet svazků hospodářských studií, úvah, cestopisů, románů a poezie.
"Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bezohledně," znělo jedno z nejznámějších hesel Jana Antonína Bati.
