A jaká je současná realita? Rok a půl po dokončení stavby za 1,6 miliardy korun tady začal stavět jediný komerční investor - otrokovická společnost Pokart.
Dalších sedm investorů se sem chystá, stavět ale nezačali. A co víc, nejde o žádné velké hráče. V drtivé většině se jedná o lokální společnosti, které se do zóny stěhují odjinud.
Tisíce nových pracovních míst, která sliboval Zlínský kraj, rozhodně nepřinesou. Pro kraj, který se potýká s desetiprocentní nezaměstnaností, je to mizerná zpráva.
Spletl jsem se, ale doženeme to, říká Lukáš
"V prognózách na obsazení zóny jsem se spletl," přiznal v rozhovoru pro MF DNES Lukáš. "Investoři jsou opatrní, bude to trvat o něco déle. Ale zklamaný nejsem. Doženeme to," věří náměstek hejtmana. Výrobní areál s rozlohou asi 360 hektarů přitom hájí. Podle něj má budoucnost.
Souhlasí s ním i přední český ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. "Zóna má skvělou perspektivu. Je to ale projekt na desítky let. I z logistického hlediska je dobře umístěná, pokud budeme předpokládat, že v budoucnu bude dálniční napojení na Slovensko, do vnitrozemí nebo přes Přerov, Lipník a Ostravu do Polska," vysvětlil Zahradník.
Stavba Technologického parku v holešovské průmyslové zóně.
A další argument zastánců zóny? "Některé firmy, které projevily zájem o holešovskou zónu, zvažovaly i to, že úplně odejdou z regionu. Tomu se podařilo zabránit," uvedl Jakub Černoch, výkonný ředitel firmy Industry ZK, která má zónu na starosti.
Tolik vize. Jenže o jejich správnosti se lidé v kraji přesvědčí nejdříve za deset let. Teď místo toho řeší jiné problémy. Ještě dřív, než se poprvé koplo do země, vzniklo v Holešově občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko a městem koluje v pořadí už druhá petice.
Gumárny zde nechceme, protestují aktivisté
"Vyděsily nás informace o tom, že zájem investovat v zóně má i gumárenská společnost Mitas. Slibovali, že tady bude jen lehká výroba," poznamenal Zdeněk Krajcar, jeden ze zakládajících členů občanského sdružení.
Aktivisté teď řeší dva zásadní problémy: zóna vznikla na zelené louce, pod kterou je prameniště pitné vody. Zůstane ale voda čistá i v případě, že zóna pojede naplno? Podle představitelů kraje v tom není problém. Na prameništi totiž leží celý Holešov.
Krajská opozice ale nesouhlasí. "Naprosto zásadním způsobem selhaly úřady v době, kdy vznik zóny v této lokalitě povolily," řekl poslanec a krajský zastupitel Petr Gazdík (STAN).
"Je rozdíl, když se postaví nový podnik v zastavěném území města, nebo když se dosud zelená plocha změní na obří průmyslový areál," doplnil Gazdík. Debatám o budoucnosti zóny se podle něj vedení kraje tak jako tak nevyhne.
"Petice ve městě jasně dokazuje, jak citlivá věc to je. Koalice, která vede kraj, by si měla uvědomit, že nemůže válcovat názory ostatních," řekl Gazdík.
A právě kvůli možnému ohrožení podzemní vody se nedávno zvedla další vlna protestů. Obě stavby, které v zóně rostou, totiž stavbaři založili na betonových pilotách. Podle hydrogeologa zvolili způsob, který je ze všech možností nejméně šetrný k podzemní vodě: prorazili vrstvy zeminy, které vodu kryjí, do hloubky od čtyř do deseti metrů a do vyvrtaných děr nalili beton (o varování hydrogeologa čtěte zde).
"Samotný beton vodě samozřejmě nevadí. Ale aby byl dost tekutý, musí do něj přidat takzvané plastifikátory," popsal hydrogeolog Zdeněk Vacek.
Říčka Mojene v holešovské průmyslové zóně.
Chemikálie se pak po dobu několika hodin, než beton ztuhne, vyplavují do vody. Jaký vliv na zdraví lidí to může mít není úplně jasné. "Ale v pitné vodě to zkrátka nemá co dělat, voda nesmí být podle zákona ani ohrožena," varuje Vacek.
"Ve vnějším pásmu ochrany leží nejenom zóna, ale také celý Holešov. Lze si přitom jen těžko představit, že by například nebyla povolena výstavba přímo v Holešově," brání zónu Černoch.
