Pokud se někdejší komunistická věznice v Uherském Hradišti, v níž byli v 50. letech popravováni a mučeni političtí vězni, v budoucnu změní na muzeum, mohou autoři využít některý z devíti návrhů, které nyní vytvořili studenti Technické univerzity v Liberci.
Pět studentských prací společně s fotografiemi Marka Malůška jsou od tohoto týdne k vidění v galerii pražského Karolina na výstavě s názvem Minulost za zdí.
Studenti architektury z Technické univerzity v Liberci měli při své práci úplnou volnost. "Pouze jsme je požádali, jestli by celé téma zpracovali jako budoucí památník obětí tehdejší politické zvůle," připomněl Petr Slinták, předseda hradišťského občanské sdružení Memoria, které prosazuje, aby minimálně v nejzachovalejších částech bylo muzeum totality.
Návrh autora Ondřeje Michálka.
"Vize studentů jsou bezbřehé, ale zároveň inspirativní pro někoho, kdo bude nakonec dělat skutečný architektonický návrh," podotkl Slinták.
Díla vznikla v ateliéru Zdeňka Fránka a Radka Suchánka. Zatím jsou vystavena v Praze, ale mohla by se přesunout do Zlína.
"Většinou se takové věci řeší jako klasická muzea, my jsme ale chtěli najít nějakou novou cestu. Něco mezi ideovou představou a reálnou architekturou," řekl Suchánek, podle něhož by měl zůstat zachován především genius loci této budovy.
Návrh autora Adama Ciglera.
Suchánek považuje za zásadní, aby zůstala zachována atmosféra zarůstání či postupného rozkladu.
"Děsíme se toho, že ve chvíli, kdy se z toho udělá obyčejná rekonstrukce, stojíme před otázkou, proč se nezrekonstruoval nacistický koncentrační tábor v Osvětimi?" ptá se Suchánek.
"Lidé cítí, že v případě Osvětimi i bývalé věznice v Hradišti, kdy v ní byly protiprávně popravovány a týrány oběti režimu, jde o děsivé memento. A pokud se to zrekonstruuje klasicky, bude to znamenat, že toto memento lidé necítí," dodal Suchánek.
Návrh autorky Anny Podroužkové.
Z nejaktuálnějších informací ale vyplývá, že v příštích měsících a možná i letech zůstane bývalá věznice v současné podobě. Na její jakoukoliv úpravu nebo třeba vznik muzea totiž chybí peníze.
Inspirací je rumunské muzeum komunismu
Budovu v 90. letech minulého století vrátilo Uherské Hradiště ministerstvu spravedlnosti. Když ji v posledních letech chtěli zástupci města zpět, ministerstvo to odmítlo, což trvá dosud. Zároveň ale přiznává, že na rekonstrukci v řádu stovek milionů korun nemá žádné peníze. Ministerstvo v ní chce ale zřídit okresní soud, protože ten nynější je v nevyhovujících prostorech.
Slinták ze sdružení Memoria ale nadále věří, že v nejcennější polovině budovy vznikne muzeum nebo památník. "Pro nás je inspirací Muzeum komunismu v rumunském Sighetu stejně jako podobná muzea v dalších východoevropských zemích," uvedl Slinták.
Má být z bývalé věznice v Uherském Hradišti muzeum totality?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 17. března 2011. Anketa je uzavřena.
