Zároveň si zjistěte, co se skrývá pod povrchem, nebo naopak, co může vyrůst v okolí. A samozřejmě to, jestli je všechno v pořádku "papírově", tedy jestli například v katastru není vyznačena nějaká plomba. Takové zádrhely by vám totiž mohly značně zkomplikovat život. Kam tedy zajít a na co se ptát?
V prvé řadě na to, zda je vůbec možné na pozemku stavět, jde-li skutečně o stavební parcelu. To zjistíte na stavebním úřadu v územním plánu. Z něj můžete vyčíst i to, co může být v budoucnu postaveno na okolních pozemcích.
"Ověřte si rovněž možnosti napojení na inženýrské sítě, tedy například elektrický proud, plyn či navázání na příjezdovou komunikaci," radí Ondřej Paclt ze stavební firmy Syner. A to i v případě, když jsou přímo u pozemku.
Připojení na ně není totiž samozřejmostí. Na překážku může být omezená kapacita, například příkonu elektrického proudu. Totéž platí pro vodovod a kanalizaci.
|
Koupi pozemku se vždy vyplatí s architektem konzultovat. Stejně tak s ním proberte svoje představy o domu. Jeho architektura by totiž měla zapadat do okolní zástavby. |
"Zjistěte si proto, jaká je kapacita kanalizace v dané oblasti, zda se budete moci připojit na veřejnou kanalizaci," říká Marcela Dvořáková z Pražských vodovodů a kanalizací.
Nepříjemná překvapení
Nástrah na nás při výběru pozemku čeká ještě mnohem víc. Dům není možné postavit například na území národního parku. V chráněných krajinných oblastech budete muset splnit přísné požadavky úřadů.
Problém může nastat i v záplavovém území. "Výrazná omezení představují také ochranná pásma, například železnice, vedení vysokého napětí nebo zemního plynu, silnice nebo lesa," upozorňuje Pavel Kameník ze stavební firmy SMP CZ.
Například do vzdálenosti padesáti metrů od lesa lze stavět jedině se souhlasem orgánu ochrany lesa. Prostor pro výstavbu domu by se vám tak mohl povážlivě zmenšit.
"Zajděte také do zákaznického centra příslušné vodárenské společnosti a požádejte o vytištění mapy, kde jsou zakresleny vodovodní a stokové sítě. Z těch zjistíte, zda přes pozemek nevede například hlavní vodovodní řad a podobně," říká Marcela Dvořáková.
Parametry pozemku
Neméně důležité jsou samotné parametry pozemku. Pro větší dům se zázemím pro zahradu a rekreaci budete potřebovat alespoň 1 000 metrů čtverečních, pro menší rodinný domek postačí 500 až 800 metrů čtverečních.
Šířka by měla být aspoň 15 metrů. Hraniční pro dispoziční řešení domu je šířka 10 metrů. Na tyto užší pozemky se hodí dvojdomky nebo řadová zástavba.
Koupila pozemek, zaplatila přitom i za obecní silnici |
Pro "řadovku" postačí i parcela 300 metrů čtverečních. Jako ideální z hlediska stavebních nákladů se považují rovinaté či mírně svažité pozemky. Komplikovanější pozemky, například atypického tvaru či svažité, zase bývají levnější, ale pro architekty jsou často výzvou.
Omezení nad zemí i pod ní
Koupi pozemku se tedy vždy vyplatí s architektem konzultovat. Stejně tak s ním proberte svoje představy o domu. Jeho architektura by totiž měla zapadat do okolní zástavby.
"Některé obce také mají stanovené regulativy, například výšku zástavby, poměr zastavěné plochy k ploše zeleně či architektonického ztvárnění," doporučuje Kameník, co zjistit dále. A podívejte se také na orientaci ke světovým stranám. To kvůli sluníčku, respektive stínu.
Dobré je vědět také to, co se skrývá pod povrchem budoucího staveniště. "Právě od podloží se totiž budou odvíjet náklady jak na vybudování základů, tak celé stavby," říká Ondřej Paclt.
Při nejasnostech se určitě vyplatí získat stanovisko odborníků ještě před koupí. Pro vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu musí být také vždy vyřešený přístup na pozemek.
Nezapomeňte také zajít na katastr nemovitostí. Z listu vlastnictví totiž můžete zjistit, zda na pozemku nevázne nějaké zástavní právo, věcné břemeno nebo třeba exekuční řízení. A také to, jestli opravdu patří tomu, kdo jej prodává.
