Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Designér legendární Tatry 603 studenty nechválil, ale inspiroval

  10:42aktualizováno  10:42
Má neoficiální označení 1, vpředu tři světla místo obvyklých čtyř a kulatou „kapličku“ kolem tachometru. Tyto detaily odlišují model obdivovaného vozu Tatra 603 od všech ostatních. Navrhl jej zlínský průmyslový designér a sochař Zdeněk Kovář, který by se právě dožil 100 let.

První typ aerodynamické krásky Tatra 603. | foto: Archiv Tatry Kopřivnice

Vsetínský rodák měl jednoduchou zásadu – každému stroji, nástroji či soše vtiskl jedinečnou tvář či praktickou podobu.

„Dnes už to bereme jako standard, ale dříve nebylo samozřejmé, aby nůžky měly ergonomický tvar, netlačily a padly do ruky,“ poukázala na jeho přínos kunsthistorička Lucie Šmardová.

Kovářova práce přesáhla město, region i celou zemi. Ovlivnila dělníky v baťovských závodech, lékaře a desítky studentů a v polovině minulého století vynesla Zlín na špičku českého průmyslového designu. A jeho vliv je u regionálních firem znatelný dodnes.

Tvaroval rukojeti pracovních nástrojů

Vztah k materiálu a technice měl Kovář už jako malé dítě. Naplno se projevil ve 30. letech, když se u firmy Baťa vyučil strojním a ručním ševcem. Několikaletá praxe přímo ve výrobě mu dala obrovské zkušenosti.

Fotogalerie

Z vlastní praxe totiž znal funkční pohyby lidské ruky při ovládání strojů či nástrojů a právě jejich estetické kultivaci a ergonomické funkci se později věnoval.

Na začátku války začal chodit na zlínskou Školu umění. Ateliér vedl sochař Vincenc Makovský a v Kovářovi se dokázalo vzácně spojit umělecké a technické nadání. U Baťů byla teorie propojená s praxí, proto začal pracovat na konstrukcích.

Největší boom přišel až v 50. letech. Baťova škola už neexistovala, ale design se ve Zlíně učil dál na Střední uměleckoprůmyslové škole. V roce 1947 tady Kovář založil ateliér tvarování strojů a nástrojů.

„Nejvíc jsem se zajímal o tvarování rukojetí pracovních nástrojů,“ vzpomínal při svých 85. narozeninách.

„V dílnách jsem viděl neuvěřitelně znetvořené lidské ruce. Ženy měly pokřivené a vychýlené články prstů, muži mozoly velké jako klouby rukou. Snažil jsem se modelovat nástroj tak, aby ruce netrpěly,“ vysvětloval.

Díky tomu pak začali ševci a šičky používat jeho kleště, šídla, nůžky a nože, které jim přesně pasovaly do ruky. Práce se jim díky tomu obrovsky ulehčila.

Zdeněk Kovář

Narodil se 26. ledna 1917 ve Vsetíně a vyučil se ve zlínských závodech. Začínal v ateliéru Vincence Makovského v Baťově zlínské Škole umění. V roce 1947 se zde stal vedoucím oddělení tvarování strojů a v letech 1959–89 vedl zlínský Ateliér tvarování strojů a nástrojů při VŠUP v Praze, od roku 1981 šlo o samostatnou katedru tvarování strojů a nástrojů. Od roku 1989 tvořil ve vlastním ateliéru. Zemřel 21. června 2004 ve Zlíně.

Kovář byl originál i v tom, že nevycházel jen z naučených postupů, ale radil se i s lékaři. Ve zlínské nemocnici dokonce vznikl ústav, který se věnoval zdravotním následkům a komplikacím způsobeným nesprávnými pracovními nástroji.

„Navrhoval jsem i záchodové sedátko“

Jako výtvarníka si ho žádaly strojírny z celé země. „Navrhoval jsem všechno možné – stroje, nábytek, ale i záchodové sedátko, sáňkařské boby nebo velkorypadlo,“ vzpomínal Kovář.

Takto se v 50. letech ozvala Tatra Kopřivnice.

„Vedením byli pověřeni dva pracovníci, aby navštívili profesora Kováře a projednali s ním návrh karoserie,“ píše v knize o Kovářovi architekt Josef Raban.

Jednalo se o řízení a interiér nákladních aut T 137 a 138, ale také o osobní (a dnes už legendární) vůz Tatra 603. Na ní Kovář v roce 1954 navrhl elegantní oblý tvar, který si oblíbil celý svět. Přívod vzduchu pro chlazení motoru vytvořil zvláštní kapsou na boku zadní části auta.

Z 50. let pochází i sochařská díla, která dokazují jeho výtvarné cítění. V Národní galerii je jeho torzo ženy nazvané Durr-moll. Do kroměřížské Květné zahrady navrhl fontánu Tritonů, která nahradila zdevastovaný originál ze 17. století.

„Bručoun“, který inspiroval

Kovář tehdy pracoval v Uherském Hradišti, kam byl jeho ateliér přesunutý, pořád se ale tvrdohlavě snažil vrátit design do Zlína. Podařilo se mu to až po dlouhém přemlouvání v roce 1959, kdy tady VŠUP otevřela Ateliér tvarování strojů a nástrojů. Vedl ho až do roku 1989.

„Byla to exkluzivní škola svého druhu. Nikdo tady neměl takovou praxi,“ řekla Šmardová.

Pro studenty byl Kovář „bručounem“, který měl zvláštní zvyk: například nikdy nechválil. Přitom ale dokázal inspirovat.

„Jeho systém výuky byl velmi sdělný, ale jen pro toho, kdo chtěl pochopit. Donutil studenta o problému přemýšlet. Naučil nás myslet designérsky,“ řekl o něm v roce 2002 odborník v oblasti průmyslového designu a zlínský profesor Pavel Škarka.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

U horské chaty Soláň u Velkých Karlovic na Zlínsku se konalo klání v klasickém...
Na valašském vrchu Soláň se utkali sekáči, připomněli tradici kosení luk

Na stráni valašského kopce u hotelu na Soláni na Zlínsku se konaly závody v sečení louky kosou. Nebylo to však nějaká divoké konfrontační klání, spíše pohled...  celý článek

(Ilustrační snímek).
Čekání na ušním oddělení zlínské nemocnice se zkrátí, kraj chystá opravy

Nové vedení Baťovy nemocnice ve Zlíně řeší, která oddělení potřebují rekonstrukci nebo úpravy. První na řadě má být čekárna ORL.  celý článek

Prodejna v Bělově na konci června zavře.
Prodejny v malých obcích se neuživí. Starostové chtějí pomoc od kraje

Z vesnic mizí obchody, situace se za poslední rok podstatně zhoršila. Starostové menších obcí varují před vymřením vesnické kultury a žádají o dotace kraj. Ten...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.